Nápravná opatření v době recese

V tržní ekonomice mají výrobci obvykle zdarma za to, co požadují za zboží a služby, a spotřebitelé mohou nakupovat zboží a služby nebo nekupovat zboží a služby. Síly nabídky, poptávky a konkurence určují, jak se bude ekonomika chovat. Skvělá věc na tomto systému je, že poskytuje spotřebitelům a výrobcům vysokou úroveň svobody. Tato svoboda však má cenu – staví ekonomiku mimo kontrolu jakéhokoli jediného subjektu. Jinými slovy, vláda nemůže automaticky napravit věci, když se něco pokazí – ekonomiku může obrátit pouze jednání milionů spotřebitelů a výrobců. Vlády mají dva druhy politik, které dostávají zemi z recese: fiskální politika a měnová politika.

Fiskální politika

S fiskální politikou ovlivňuje vláda ekonomiku změnou způsobu, jakým (vláda) utrácí a sbírá peníze. Nejběžnějšími opatřeními fiskální politiky v období recese jsou:

• Daňové škrty pro podniky nebo jednotlivce. To lidem a společnostem dává více peněz, což může vést k větší pravděpodobnosti nákupu věcí, což zvyšuje poptávku.
• Zvýšené výdaje na vytvoření nových vládních pracovních míst. Tím se zvyšuje poptávka po pracovní síle, což může snížit míru nezaměstnanosti.
• Automatické fiskální politiky, které se hned začnou. Jednou z nejdůležitějších automatických fiskálních politik je pojištění v nezaměstnanosti. Tento systém poskytuje příjem lidem bez práce.

Měnová politika

Měnová politika zahrnuje manipulaci s dostupnou peněžní zásobou v zemi. Aktiva banky neustále kolísají, takže musí pravidelně upravovat své rezervy. Banky nesmějí mít příliš málo rezerv a nechtějí mít v rezervách nadbytek (tyto peníze přece nevydělávají). V zájmu udržení rovnováhy může banka, která má najednou příliš málo rezerv, získat okamžitou krátkodobou půjčku od banky, která má nadbytek. Půjčovací banky účtují úroky z těchto půjček za stanovenou sazbu nazvanou sazba federálních fondů.