Nárok na odstupné. Novinky vyložené soudy

Pokud se budeme bavit o nárocích na odstupné ze strany zaměstnanců, jde o komplikovaný problém. Tomu se hojně věnují i tuzemské soudy. Dnes se podíváme na ty nejzajímavější rozsudky, které mohou změnit vykládání práva v tomto odvětví. Jak by tedy nově měly soudy v obdobných případech rozhodovat?

Povinnost jej vrátit, když jste se při sporu do práce vrátili?

Musíte vrátit odstupné, pokud jste se vrátili na vaši pozici na dobu sporu, tak jak vás k tomu vyzval váš zaměstnavatel? K tomu se vyjadřuje Nejvyšší soud České republiky (NS) ve svém rozsudku 21 Cdo 3606/2017. NS vyložil, že výkon práce v takové situaci nezakládá právo zaměstnavatele k vrácení odstupného, které již bylo vyplaceno. Do té doby, než dojde k vyřešení celého sporu o platnost rozvázání pracovního poměru, panuje mezi oběma stranami nejistota. Tento specifický vztah se tak řídí §§ 69 – 72 zákoníku práce.

Konec kvůli přemístění zaměstnavatele.

Další situací je ta, když jste propuštěni z vašeho pracovního poměru z důvodu, že zaměstnavatel či jeho část se přesunuje. První je dobré si říci, že NS vyložil ve svém rozsudku 21 Cdo 3661/2017, že změna sídla automaticky nezakládá přesun zaměstnavatele, jelikož přesun sídla nemusí vždy automaticky znamenat i přesun pracoviště. Nicméně toto přemístění zaměstnavatele je výpovědním důvodem dle § 52 písm. b) zákoníku práce. Nastává tehdy, kdy zaměstnavatel není sto přidělovat práci pracovníkovi v místě výkonu práce, které bylo sjednáno v pracovní smlouvě.

Máte tedy nárok na odstupné?

Může také nastat situace, kdy se přemísťuje jen část zaměstnavatele. V takovém případě lze dát zaměstnanci výpověď dle § 52 písm. b) jen tehdy, pokud pracovník pracoval v přemístěné části a nelze mu nadále přidělovat práci na tomto místě. Zákonný nárok na odstupné máte jen tehdy, pokud je naplněn tento § 52 písm. b). Nejsou-li tedy naplněny jeho podmínky, nemáte nárok na odstupné.