Nejste si jistí výší spropitného? Porovnejte se s krajskými průměry

Pravděpodobně v žádném jiném odvětví není dávání spropitného ze strany zákazníků tak rozšířené jako v gastronomii. Přidat určitou částku servírkám a číšníkům se považuje prakticky za samozřejmost bez ohledu na to, jestli jste vyrazili do luxusní restaurace, nebo do stánku, kde točí pivo do kelímku. Způsob dávání spropitného a jeho výše se nicméně liší podle země. Známý je například specifický systém rozdávání spropitného ve Spojených státech, i jiné země, ale mají své vlastní zvyklosti. Jak je to u nás?

Kde se vzalo spropitné?

Historici se shodují na tom, že spropitné v té době, v jaké ho známe dnes, vzniklo v 18. století v Anglii. Původně šlo pravděpodobně o určitou formu úplatku. Lidé z vyšších vrstev si takto zajišťovali nadstandardní služby obsluhy. V dnešní době není dýško podmínkou kvalitních služeb, nýbrž odměnou za ně, alespoň tedy v ideálním případě. Za univerzálně přijímanou správnou výši spropitného je považováno 10 % z celkové útraty. Takto to vnímáme i u nás, přesto ale existují v chování Čechů ohledně spropitného určité rozdíly.

Foto: Pixabay

Češi a spropitné

Pro platby v restauracích Češi stále častěji používají systém Qerko díky kterému mohou hosté v restauraci platit rychle a bez čekání na číšníka. Mimo jiné je potom možné z jeho dat odvodit průměrnou výši spropitného v jednotlivých krajích.

Díky tomu nyní víme, že průměrná výše spropitného se za poslední rok prakticky nezměnila a činí zhruba sedm procent bez ohledu na inflaci a zdražování v restauracích. Lze tak říci, že návštěvníci restaurací necítí extrémní potřebu šetřit za každou cenu.

Nejvyšší spropitné dostanou číšníci a servírky v Plzeňském, Středočeském a Pardubickém kraji. Ve všech třech případech nechávají hosté obsluze průměrně 27 korun. Fakt, že se jedná v rámci České republiky o částky nejvyšší, lze přičíst tomu, že právě v těchto krajích mají hosté restaurací nejvyšší průměrné útraty.

Naopak, nejnižší spropitné a nejnižší průměrné útraty mají lidé v restauracích v Olomouckém, Zlínském a Jihomoravském kraji. Součástí průzkumu bylo také zhodnocení chování spotřebitelů ve vztahu ke konzumaci piva. Nejvíce piv vypijí návštěvníci hospod v Karlovarském kraji, průměrně 4,4 piva. Nejnižší průměrný počet piv na jednu návštěvu restaurace je v Libereckém kraji, konkrétně 1,9. Nejvyšší průměrná cena za půllitr piva je právě v Libereckém kraji, kde stojí 55 korun. Druhé místo drží Praha s 53 korunami.

Uvedená data samozřejmě odpovídají spotřebitelskému chování jedné specifické skupiny zákazníků, kterou tvoří uživatelé mobilní aplikace Qerko. Přesto tato data poskytují zajímavý vhled do chování českých zákazníků v restauracích.

Zdroje informací: https://www.denik.cz/cesi-v-cislech/spropitne-dysko-prumerne-kolik-dat-cena-piva-restaurace-hospoda-inflace-2023.html

https://zijuspesne.cz/dysko-a-spropitne-kdy-vzniklo-jak-vysoke-v-cr-i-ve-svete/

Náhledové foto: Pixabay