Nejvyšší soud v ČR otevřel novou cestu k náhradě škod za covidová opatření

Nejvyšší soud v České republice nedávno vydal rozhodnutí, které mění hru pro podnikatele postižené vládními covidovými opatřeními. Toto historické rozhodnutí zvrátilo účelový výklad krizového zákona, který vláda používala k odmítání náhrad škody.

Krizový zákon a jeho význam

Celá kontroverze kolem covidových kompenzací souvisí s krizovým zákonem, který vznikl po povodních v roce 1997. Tento zákon dává vládě právo dočasně omezit základní práva a svobody za účelem řešení krizového stavu. Má například umožnit využití soukromého majetku pro veřejný prospěch. To zahrnuje i omezení provozování podniků v době krizových opatření.

Během pandemie byl krizový zákon využit k plošnému zavírání provozoven, což postihlo mnoho podnikatelů. Stejně jako v případě majetku, zákon by měl poskytovat nárok na náhradu ušlého zisku a dalších škod i v případě, kdy jsou opatření v souladu se zákonem. To je zásadní rozdíl oproti běžným právním nárokům na kompenzaci škody. Většina soudů a vláda však tento nárok odmítaly.

Vláda se snažila omezit nároky na kompenzace tím, že začala vydávat mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví, která nebyla pokryta krizovým zákonem. Tím se pokoušela obejít povinnost platit kompenzace. Právní odborníci se však shodovali v tom, že i tato opatření spadají pod krizové opatření a podnikatelé mají nárok na náhradu škody.

Nejvyšší soud mění hru

Nejvyšší soud nyní rozhodl, že účelový výklad krizového zákona není správný. Rozhodnutí soudů nižších stupňů bylo zvráceno, což otevírá možnost podnikatelům domoci se náhrady škody. I ti, kteří se řídili vládními opatřeními, mají nyní naději na kompenzaci.

Jak to probíhalo v praxi

Jedním z podnikatelů, který bojoval za svůj nárok na kompenzaci, je provozovatel sportovních areálů. Předseda právního institutu Pro Libertate, JUDr. Tomáš Nielsen si s klientem prošli detaily vzniklé škody a podrobně analyzovali situaci.

Ministerstva je opakovaně vyzývala k dalšímu doplňování informací, což však bylo podle nich zbytečné a sloužilo spíše k odradění. I přesto se klientovi podařilo poskládat potřebné informace a předložit je ministerstvům vnitra a zdravotnictví. Nárok však byl stále odmítán, a tak se rozhodli obrátit se na soudy.

„V březnu 2021 jsme obdrželi vyjádření ministerstva vnitra, které již obsahovalo právní názor, že na kompenzace nemáme vůbec žádný nárok. Tedy, že krizový zákon nepočítá s plošnými opatřeními a že za opatření, která se přímo nedotýkají konkrétní osoby, nenáleží žádná náhrada. Ministerstvo argumentovalo i judikaturou soudů s tím, že stát neodpovídá za škodu způsobenou právním předpisem. I když takový výklad nemá oporu v zákoně.“

„Už zde se nabízí otázka: Pokud tento názor ministerstvo zastávalo již v roce 2020, proč nás nutilo projít si nákladnou anabází při tvorbě stále detailnějšího rozpisu škod v čase? Proč náš nárok neodmítlo s touto argumentací již tehdy? Zřejmě v roce 2020 tato účelová dezinterpretace krizového zákona ještě neexistovala,“ dodal Tomáš Nielsen.

Podle Nielsena byla jednání před souden až tragikomická. Soudy dokázaly rozhodnout i během několika desítek minut, kdy si s klientem vyslechli mantru o tom, že nárok na kompenzaci zde není a že to opakovaně potvrdil i odvolací soud. Teprve Nejvyšší soud nyní otevřel dveře k nápravě.

Důsledky pro podnikatele

Rozsudek Nejvyššího soudu odmítl dezinterpretaci krizového zákona, kterou prosazovali vládní úředníci i soudy nižší instance. Ve svém rozhodnutí zdůraznil, že není možné vykládat krizový zákon tak, že část, která státu umožňuje vydávat krizová opatření plošně, platí, zatímco část týkající se kompenzací se neuplatňuje. Nejvyšší soud také odmítl argument, že ti, kteří respektovali krizová opatření, nemají nárok na kompenzaci, zatímco ti, kteří je nedodrželi a byli nuceni k jejich dodržování, by měli mít nárok.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu změnilo situaci pro mnoho podnikatelů, kteří bojovali za kompenzaci škody způsobené covidovými opatřeními. Spory se nyní vracejí k novému projednávání, ačkoliv je výsledek stále nejistý. Toto rozhodnutí však přináší naději, že právo a spravedlnost stále mohou zvítězit.

Vláda již naznačila, že plánuje změnit krizový zákon, což může mít dopad na podnikatele a jejich možnost domoci se náhrady za škody. Existuje obava, že změny by mohly rozšířit pravomoci vlády a ministerstva zdravotnictví při omezování základních práv a svobod občanů a zároveň omezit práva těch, kteří by byli takovými opatřeními přímo postiženi. To vyvolává otázky ohledně demokratických principů a právního státu.

Zdroje info: Autor, ProLibertate

Náhledové foto: Pixabay