Nemoci z povolání – které na seznamu nejsou (ačkoli by si to zasloužily)

Pokud vám lékař potvrdí nemoc z povolání, můžete si finančně velmi polepšit. Váš zaměstnavatel vám totiž musí nejenom poskytnout náhradu za dobu trvání pracovní neschopnosti (a to formou měsíčního doplatku do průměrného výdělku), ale také se postarat o rentu, která vám dorovná rozdíl mezi předpokládaným a dosahovaným výdělkem poté, co svou pracovní neschopnost ukončíte.

Ale to není vše. Nárok máte také na jednorázové odškodnění – tzv. bolestné. A samozřejmě také dostanete uhrazeny veškeré vynaložené náklady na léky, léčení nebo nákup zdravotnických případně rehabilitačních pomůcek. Není proto divu, že se o označování nemocí z povolání svádí lítý boj.

Bohužel seznam nemoci z povolání není zdaleka tak široký, jak si možná myslíte. A i když to vypadá, že u řady onemocnění jde mezi vaší pracovní docházkou a jejich vznikem najít příčinnou souvislost, není tomu tak.

Kdo a jak rozhoduje o nemoci z povolání

Samozřejmě nejde o jednoduchý proces. Přiznání nemoci z povolání se provádí na základě lékařských zpráv a definitivně ho mohou potvrdit jen vybraná zdravotnická zařízení, jež mají pro tento účel patřičné povolení.

Na vyšetření vás musí doporučit váš praktický lékař, bez něj to nejde. Někdy můžete jít i o doporučení od poskytovatele pracovně lékařských služeb vašeho zaměstnavatele. Zpráva, kterou vám poté zvolená komise dodá, musí obsahovat jasné stanovisko, tzn. uvádět, zda se o nemoc z povolání jedná nebo ne.

Deprese ani úzkosti se nepočítají

Bohužel vzorec uznatelných potíží a neduhů není příliš široký. Nevejdou se do něj například deprese ani úzkosti z nastaveného prostředí ve firmě. A samozřejmě neuspějete ani s tzv. civilizačními nemocemi, které jsou v dnešní době běžné. Jde např. o bolesti zad kvůli dlouhodobému vysedávání u počítače apod.