Nervózní Babiš straší válkou: Prezident v ní však žádné slovo nemá

Andrej Babiš je po prvním kole prezidentských voleb nejspíše tak nervózní z výsledků i vysoké volební účasti, že mu nezbývá nic jiného než demobilizovat voliče generála Pavla, vítěze prvního kola. Podobně jako Viktor Orbán před parlamentními volbami v roce 2022 i Babiš najíždí na populistickou vlnu strašení tím, že protikandidát zavleče Česko do války. Jak je to však doopravdy?

Čím Babiš straší

Babiš straší válkou, kterou má v této volbě představovat jeho protikandidát generál Petr Pavel. Cílí na nízké instinkty a spojení generála s armádou a válkou. Realitou však je, že Petr Pavel není pro přímé zapojení české armády ani NATO do ukrajinského konfliktu. Podporuje Ukrajinu a dosavadní pomoc, kterou nyní prosazuje celý západní svět. Přesto Andrej Babiš představil billboardy s nápisem „Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat, ne voják.“ Účel je jasný, vystrašit obyvatele, v lepším případě, pokud již nebudou voliči hlasovat pro něj, alespoň odstrašit ty, kteří přemýšlí o jeho protikandidátovi. Realita je však jiná.

Prezident nemůže zavléct republiku do války

Pomineme nyní, že generál Petr Pavel, jak bylo výše uvedeno, není pro zapojení NATO ani Česka do konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Český prezident, ať jím již bude zvolen kdokoli, však dle ústavy nemá reálné možnosti, jak Česko do války zatlačit. Při případném vojenském konfliktu je sice vrchním velitelem ozbrojených sil, to je však jen spíše symbolická role. Zemi i případný konflikt by řídil parlament a vláda. Jaká jsou fakta?

Vyhlášení války v našem právu neexistuje

Institut vyhlášení války český ústavní pořádek nezná, prezident tedy nemůže válku vyhlásit a zavléci do ní republiku.

O válce by rozhodoval parlament, prezident nemá slovo

S válkou počítá ústava jen v případě, kdy je náš stát napaden, nebo musíme plnit mezinárodní závazky o kolektivní obraně. V takových případech o válečném stavu rozhodují obě komory parlamentu, potřebují k tomu 101 poslanců a 41 senátorů, a prezident v tomto procesu nehraje žádnou roli a nemůže tedy vyhlášení válečného stavu ovlivnit. Stejně tak je tomu i u vysílání našich vojáků do zahraničí. Prezident o tomto také nerozhoduje, rozhoduje parlament.

Prezident rozhoduje o mobilizaci jen na návrh vlády

Prezident rozhoduje o mobilizaci, avšak jen na návrh vlády. Sám o ní tedy nemůže bez návrhu rozhodnout. Další podmínkou je vyhlášení válečného stavu, o kterém rozhoduje parlament a nikoli prezident. Vliv prezidenta je tedy opět blížící se nule.

Prezident není velitelem Armády

Velitelství Armády České republiky náleží náčelníku generálního štábu. Toho jmenuje a odvolává prezident opět jen na návrh vlády. Prezident neřídí armádu a její operace, větší vliv má jen u Hradní stráže, tu ale opět řídí náčelník, zde Vojenské kanceláře prezidenta republiky.

Zbrojení a vyzbrojování určuje vláda, ne prezident

Prezident také nemá žádné pravomoci při rozhodování o tom, jak se bude armáda vyzbrojovat, co bude nakupovat, na co se bude cvičit a připravovat. O tomto rozhoduje vláda předložením zákona o státním rozpočtu, ten schvaluje Sněmovna. Zákon může prezident pouze vetovat, veto je však přehlasovatelné 101 poslanci.

Prezidentovy pravomoci ohledně povyšování a jmenování

Prezident jmenuje a povyšuje generály, schvaluje vojenské řády či propůjčuje prapory. To však nemá žádný vliv na to, zda bude prezident mírotvůrce nebo válečník. Dle výše uvedených pravomocí nemůže být ani jedním.

Zdroj: Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, Příspěvek ústavního právníka Jana Kysely na jeho facebookovém profilu ze dne 15. 1. 2023 dostupné zde: https://www.facebook.com/jan.kysela.3/posts/pfbid0RjT62MiXcNEfqP3AhChaTN5r7Xahz4Lgh21VdW75D25ZejN5SyCXZTZAg1omLcxWl

Náhledové foto – Pixabay