Nový čínský trend: lidé utíkají z manažerských pozic k manuální práci

Stále více Číňanů mění dobrovolně své vysoké manažerské pozice za manuální práci. Co je k tomu vede a jaké to má dopady na jejich život? A může se podobný trend přenést i k nám?

Z obleku do montérek

Ještě nedávno byla největším snem mnoha Číňanů práce v některé z tamních obřích firem. Ne snad, že by něco podobného zmizelo ze snů mladé generace úplně, přesto se ale Číňané staví k podobným představám opatrněji. Ti, kterým se jejich původní sen splnil, totiž zjišťují, že jejich představy se od reality podstatně lišily. A tuto zprávu předávají dále.

Není neobvyklé, že když si v Číně objednáte domů uklízečku, zaklepe vám na dveře bývalá manažerka v některém z velkých čínských ekonomických kolosů, typicky z bankovního sektoru. Na svůj plat si rozhodně nemohla stěžovat, přesto si jednoho dne řekla „dost“.

Nikdy nekončící doba pracovní doba a extrémní míra stresu přiměly řadu zaměstnanců k úvahám o tom, zda se vyplatí vyměnit svůj čas a zdraví za vyšší plat. Číňané na vyšších pozicích jsou nuceni k pracovnímu tempu, které je označováno jako „996“. Očekává se, že člověk bude v plném nasazení pracovat od devíti do devíti, šest dní v týdnu.

Foto: Pixabay

Chřadnoucí Čína

Čínská ekonomika rostla ve druhém čtvrtletí roku 2024 meziročně o 4,7 %, čímž opět zaostala za očekáváním ekonomů a zaznamenala nejslabší růst od prvního čtvrtletí roku loňského. Pro některé absolventy vysokých škol sice nebyla manuální práce jejich první volbou, s tím, jak čínská ekonomika zpomaluje, je na stále konkurenčnějším trhu práce obtížnější získat místo a tlak pro ty, kterým se to povede, se zvyšuje.

Počet lidí mladších 25 let, kteří se v prvním čtvrtletí letošního roku ucházeli o dělnické profese, vzrostl ve srovnání se stejným obdobím roku 2019 o 165 procent. Míra nezaměstnanosti v Číně u lidí mladších 24 let pak dosáhla v červnu 2023 ohromujících 21,3 %. Čínské úřady se sice snaží data upravovat a navenek „leštit“, na zjevných trendech to ale nic nemění.

Jistým problémem je i špatná struktura vysokého školství. Zatímco se čínská ekonomika posouvá směrem k vyspělým inovacím a zeleným technologiím, univerzitní vzdělávání se stále z velké části zaměřuje na výrobu a veřejné služby, tedy na oblasti, které jsou zastaralé nebo je jimi trh práce nasycený.

Kurýrů, uklízeček či údržbářů s vysokoškolským diplomem tedy v Číně bude ještě nějakou dobu přibývat.

Zdroje informací: https://edition.cnn.com/2024/07/20/economy/china-economy-employment-blue-collar-work-intl-hnk/index.html

https://www.economist.com/china/2024/04/18/why-so-many-chinese-graduates-cannot-find-work

Náhledové foto: Pixabay