Nový stavební zákon přináší zjednodušení, ale i řadu výzev

Od 1. července 2024 nabude účinnosti nový stavební zákon, který slibuje výrazné zjednodušení povolovacích procesů. Stavebníci se však musí připravit na řadu změn a nových pravidel, která s sebou tato dlouho očekávaná novela přináší. Zatímco některé typy staveb budou vyžadovat méně byrokratické zátěže, u jiných se rýsují nejasnosti a potenciální komplikace.

Jednotné řízení o povolení záměru: Krok správným směrem

Jednou z klíčových novinek je zavedení jednotného řízení o povolení záměru. Tato změna skutečně znamená zásadní zjednodušení oproti dosavadnímu systému, kdy bylo nutné získávat celou řadu různých povolení a souhlasů. Nově bude stačit projít pouze jednostupňovým řízením, které v sobě zahrnuje i posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) a další související řízení.

Žádost bez stanovisek dotčených orgánů

Dalším pozitivem je, že stavebník může podat žádost o povolení záměru bez nutnosti předkládat vyjádření a stanoviska dotčených orgánů státní správy a samosprávy (DOSS). Stavební úřad si tato vyjádření vyžádá sám. Tato změna by měla výrazně ulehčit administrativní zátěž stavebníků.

Zákon zavádí tzv. fikci souhlasu, kdy v případě, že se dotčený orgán nevyjádří v zákonné lhůtě 30, respektive 60 dnů, má se za to, že se záměrem souhlasí. Jenže…

Toto ustanovení bude v praxi zřejmě velmi problematické. Důvodem je, že dotčený orgán může své původní souhlasné stanovisko zrušit a vydat nové až do 6 měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí o povolení záměru. Pro stavebníky to znamená obrovskou nejistotu. Reálně tak budou i nadále nuceni čekat na vyjádření dotčených orgánů bez ohledu na stanovené lhůty.

Portál stavebníka: Velká neznámá

Všechny požadované dokumenty bude možné podávat digitálně přes plánovaný Portál stavebníka. Ovšem zde panují velké obavy, zda se Ministerstvu pro místní rozvoj podaří tento portál včas zprovoznit.

Na druhou stranu nový stavební zákon rozšiřuje možnosti pro stavby, které nevyžadují povolení stavebního úřadu. Mezi drobné stavby, které lze realizovat bez ohledu na úřady, nově patří například různé dílny, kůlny, skleníky, bazény nebo stavby pro rekreaci do 40 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky (avšak nesmí se jednat o stavby pro trvalé bydlení ani garáže). Dále také:

• Stavby pro rekreaci do 55 m² zastavěné plochy.
• Sjezdy a nájezdy na pozemní komunikace sloužící k připojení sousední nemovité věci (samozřejmě za splnění podmínek správce komunikace a dalších dotčených provozovatelů infrastruktury).
• Zařízení OZE do 50 kW instalovaného výkonu (typicky fotovoltaické panely na střeše nebo malé hydroelektrárny).
• Přípojky technické infrastruktury do 25 m délky.

I pro složitější stavby, jako jsou rodinné domy či garáže, přináší zákon určitá zjednodušení. Stavebník je může provádět svépomocí, přičemž už není nutná autorizace projektanta. Je však vyžadována projektová dokumentace a stavební dozor s autorizací.

Zdroje info: Jakub Gleta

Náhledové foto: Pixabay