Odborník v oblasti AI David Strejc: Umělá inteligence nás bez regulace pohltí a zničí

Používáte už umělou inteligenci? Možná ano, možná ne. Já sám ji ve svých magazínech zatím nepotřebuji a oddaluji dobu, kdy tomu tak nejspíše bude muset být. Nebo nebude? V následujících řádcích se i na tuto otázku zeptám odborníka oblasti AI a architekta lowcode AutoERP Davida Strejce, který mimo jiné působil také v infrastructure architekt v O2 nebo pracoval jako system & solution designer v T-Mobile. Je velkým propagátorem Open Source a AI.

Umělá inteligence je fenoménem současnosti, využít ji mohou všichni. Souhlasíte?

Ano, určitě s tím souhlasím. Umělá inteligence dnes proniká do všech oblastí našich životů a stává se stále dostupnější. Ať už jde o chytré asistenty v telefonech, doporučování obsahu na sociálních sítích, chatboty v zákaznické podpoře nebo pokročilé analytické nástroje ve firmách, s AI se setkáváme na každém kroku. A jak se technologie zlepšuje, otevírají se další a další možnosti jejího využití i pro běžné lidi a menší podniky.

Nebojí se jí tak trochu lidé? Mám pocit, že se vším novým souvisí trocha strachu.

To máte pravdu, strach z neznámého je úplně přirozený. Umělá inteligence je navíc opředená mnoha mýty a představa superinteligentních robotů, kteří se vymknou kontrole, vyvolává u řady lidí obavy. Je důležité k AI přistupovat s respektem a uvědomovat si rizika, ale zároveň nebýt přehnaně úzkostlivý. Pokud budeme vývoj AI dobře usměrňovat a využívat ji zodpovědně, může nám nesmírně pomoci a obohatit naše životy.

David Strejc: Foto se svolením Davida Strejce

Může umělá inteligence vyvinout vlastní vědomí, emoce a pocity?

To je velmi obtížná filosofická otázka, nad kterou si lámou hlavy ti nejlepší vědci a myslitelé. Zatím neumíme vědomí ani emoce uspokojivě definovat a nevíme, jestli jsou čistě biologickým jevem, nebo zda mohou vzniknout i na jiném substrátu. Současné AI systémy jsou stále jen velmi složité algoritmy bez skutečného vědomí. Ale kdo ví, třeba jednou vytvoříme umělou obecnou inteligenci, která bude uvažovat stejně flexibilně jako člověk. Pak bude tato otázka ještě palčivější.

Vrátím se k prvnímu odstavci a využití AI třeba v žurnalistice. Zatím se využívat může, ale musí se vždy citovat, že daná část byla vytvořena právě jí. Bude to do budoucna jinak?

Myslím, že v blízké budoucnosti u automaticky generovaných textů ještě bude nutné uvádět, že vznikly s pomocí AI. Je to důležité pro transparentnost a důvěryhodnost médií. Ale s tím, jak se budou AI systémy zlepšovat a jejich výstupy budou k nerozeznání od textů psaných člověkem, tato povinnost možná časem odpadne. Navíc si dovedu představit, že AI bude spíše pomáhat autorům a novinářům s rešeršemi, návrhy, editací apod., ale finální obsah bude vždy pod kontrolou člověka, který za něj ponese odpovědnost.

Elon Musk si myslí, že do konce roku 2025 bude AI chytřejší než kterýkoliv člověk na světě. Souhlasíte?

Elon Musk rád dělá odvážné a provokativní předpovědi. Ale v tomto případě si myslím, že je příliš optimistický. I když AI dělá neuvěřitelné pokroky, pořád je v mnoha ohledech daleko za člověkem. Pochybuji, že do roku 2025 budeme mít systém obecné umělé inteligence (AGI), který předčí lidi úplně ve všem. Spíš očekávám, že v příštích letech uvidíme stále chytřejší úzce specializované AI, které nás budou porážet v konkrétních dovednostech a úkolech. Ale lidská všestrannost a zdravý rozum budou ještě dlouho jedinečné. Moje předpověď pro AGI je rok 2030.

Může být umělá inteligence zhoubou pro lidstvo? Už Karel Čapek se svým způsobem bál robotů…

Je pochopitelné mít z tak převratné technologie jako AI obavy. Koneckonců každý velký vynález v dějinách s sebou nesl rizika a vedlejší účinky. Při nesprávném použití by hypotetická superinteligence skutečně mohla být pro lidstvo hrozbou. Proto je naprosto klíčové, abychom do AI systémů už v počátku vtiskli pevné etické a bezpečnostní principy, nastavili mantinely jejich působení a měli nad nimi kontrolu.

Ale já jsem v zásadě optimista. Věřím, že se nám podaří rizika zvládnout a že AI bude pro lidstvo nakonec obrovským přínosem. Pomůže nám vyřešit zásadní globální výzvy jako změna klimatu, nemoci, chudoba… Karel Čapek varoval před nebezpečím lidské chamtivosti a nekontrolovatelné honby za pokrokem. To jsou vzácné postřehy, ale sám bych to neviděl tak černě. Roboti a AI mohou být našimi partnery a pomocníky, ne nepřáteli.

Jak se vlastně s AI změní společnost? Jaký dopad bude mít masivní nasazení AI na trh práce?

Dopady AI na společnost a ekonomiku budou obrovské a dalekosáhlé. Mnohé profese zaniknou, protože je nahradí automatizace a chytré systémy. To se týká nejen manuálních a rutinních prací, ale i řady kancelářských a analytických pozic.

Na druhou stranu vznikne mnoho nových pracovních míst spojených s vývojem, nasazením, provozem a údržbou AI systémů. Celkově věřím, že dlouhodobě AI pomůže nastartovat produktivitu a hospodářský růst, takže pozitivní efekt převáží.

Ale krátkodobě to bude bolet a vyžádá si to velké změny a investice do vzdělání a rekvalifikace.

Kromě trhu práce ovlivní AI úplně všechno – způsob komunikace a konzumaci médií, rozhodování firem i vlád, dopravu, zdravotnictví, zábavní průmysl a tak dále. Bude to fascinující proměna a musíme udělat vše pro to, aby byla ve prospěch většiny.

Jak okleštit Ai zákony? Co etika?

Dobrá regulace a nastavení etických pravidel pro AI bude opravdu kritické. Potřebujeme jasné zákony, které zajistí, že AI systémy budou transparentní, spolehlivé, nediskriminační a nepoškodí lidi. Měly by podporovat férovost, zodpovědnost a slušnost.

Zároveň zákonné mantinely nemohou být moc svazující, aby nebránily inovacím a pozitivnímu vývoji AI technologií. Najít tu správnou rovnováhu nebude snadné. Myslím, že kromě tvrdých zákonů bude stejně důležité posilovat etické principy přímo uvnitř technologických firem. Vývojáři, datoví analytici a další odborníci musí už od začátku promýšlet etické aspekty a možné společenské dopady své práce. A firmy by na to měly dbát a poskytovat k tomu potřebné zdroje a vzdělání.

David Strejc: Foto se svolením Davida Strejce

Jak s AI začít? Jak může pomoct obyčejnému člověku?

Každý z nás se dnes již běžně setkává s AI v mnoha formách a využívá její výhody, i když si to možná plně neuvědomuje. Chytrá asistentka v telefonu, doporučení filmů ve streamovacích službách, efektivnější trasy v navigaci, překlad textů online… To všechno je umělá inteligence sloužící obyčejným lidem.

Kromě pasivního využívání se ale každý může s AI naučit i aktivně pracovat a zefektivnit tak svůj život a práci. Dnes existuje řada snadných low-code a no-code řešení, které umožňují vytvářet vlastní chytré aplikace a automatizace bez hlubokých technických znalostí. Zapojit AI do své práce v nějaké formě může dnes opravdu téměř každý. Stačí trochu zvídavosti a ochoty učit se nové věci.

Firmám bych obecně radil, ať nejprve identifikují činnosti a procesy, kde by AI mohla pomoci – rutinní úkoly, analytika dat, zákaznická komunikace apod. A pak ať hledají konkrétní nástroje a postupně je testují. Buďto s vlastním IT týmem, nebo s pomocí externích konzultantů. AI lze nasazovat postupně a škálovatelně, velká revoluce hned není nutná.

Stále pracuji ve školství. Jak bude vypadat vzdělávání za pár let?

Vzdělávání je jednou z oblastí, kterou umělá inteligence zcela zásadně promění. Velký důraz bude na personalizaci výuky podle individuálních potřeb, schopností a stylu učení každého studenta. Adaptivní výukové systémy budou v reálném čase analyzovat výkon a navrhovat optimální studijní plány a materiály.

Velkou roli budou hrát interaktivní a zážitkové formy výuky s pomocí rozšířené a virtuální reality. Studenti si budou moci látku „osahat“ a vyzkoušet v simulovaných prostředích. Komunikaci a spolupráci usnadní chytří digitální asistenti a kolaborativní platformy.

Učitelé budou spíše v roli mentorů a průvodců, kteří pomáhají s individuálním rozvojem. Rutinní činnosti jako opravování testů a vysvětlování základní látky převezmou AI systémy. Věřím ale, že lidský faktor zůstane nenahraditelný. Učitel bude stále potřeba pro osobní přístup, vedení diskuzí, rozvíjení kritického myšlení a kreativity.

Velkou výzvou bude připravovat studenty na svět, ve kterém se budou muset celý život průběžně učit a zvládat zcela nové dovednosti. Větší důraz bude na digitální gramotnost, emoční inteligenci, řešení komplexních problémů a interdisciplinární přesahy.

Kdo na AI nejvíce vydělá?

Z ekonomického hlediska na boomu kolem AI vydělají především technologické firmy, které už dnes do vývoje nejvíce investují – velcí hráči jako Google, Microsoft, OpenAI, ale i řada menších specializovaných firem a startupů. Obrovskou poptávku zažije trh práce po odbornících na AI a datovou vědu.

Z odvětví asi nejvíce vydělají firmy v oblastech, kde může AI rychle přinést zefektivnění a nové příležitosti – fintech, e-commerce, media a zábava, zdravotnictví, doprava… Ale postupně se výhody projeví téměř všude. Země a ekonomiky, které dokáží potenciál AI nejrychleji využít, získají velkou konkurenční výhodu.

Přelomové inovace typu umělé inteligence vždycky v historii nakonec pomohly většině lidí k lepší životní úrovni, i když krátkodobě způsobily disrupci a problémy. Jsem přesvědčen, že to tentokrát nebude jinak. Pokud vše dobře zvládneme, vydělá na přínosech AI celá společnost.

David Strejc: Náhledové foto se svolením Davida Strejce