Odsuzování Kellnera po smrti v internetových diskuzích je ubohé

Právě dnes se objevila zpráva o smrti nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Zemřel spolu s dalšími lidmi při pádu vrtulníku na Aljašce. Když jsem osobně četl tuto zprávu, byla pro mě zdrcující a jako první mě napadli potomci tohoto muže a všeobecně jeho rodina. Zpráva pro ně musela být neuvěřitelně zdrcující. Díval jsem se na několik článků, jež informovaly o této tragické události. Pod některými z nich byly i diskuze. Tak nějak jsem tušil, co v nich bude.

Člověk, o němž jsem věděl jen málo

Petra Kellnera jsem vnímal jen jako nejbohatšího Čecha. Titulky novin není možné nijak minout. Nikdy mě nezajímalo, na kolik se odhaduje jeho majetek. Jen jsem věděl, že je nejbohatší, což jsem bral jako fakt. O jeho kariéru jsem se nezajímal. Tak nějak se mi ale líbilo, že ho nejsou plné noviny a nijak nedával najevo, že právě on má spousty peněz. Věnoval se také charitě a podporoval nadané studenty. Nestavěl Čapí hnízda ani jiné okázalosti, jimiž by na sebe musel upozornit. Přímo v politice nebyl a neupozorňoval na sebe, tedy oficiálně.

Aljaška jak trn v oku mnohých

Kdyby nebylo tragické události, nikdo by se pořádně o tom, že byl na Aljašce lyžovat pořádně ani nevěděl. Diskutujícím lidem je trnem v oku právě fakt, že si užíval v době, kdy my ostatní smrtelníci musíme být zavření ve svých okresech. Základní balíček nezapomenutelného lyžování ve zmiňovaném resortu vyšel na nějakých 330 000 korun.

Obyčejná závist

Spousta diskutujících zmiňovala napojení Kellnera na některé politiky. Lidé řešili, jak přišel k penězům a svému bohatství. Spekulace a závist. Nikdo nic pořádně neví, lidé se zajímají pouze o bohatství a peníze. Respekt k rodině Kellnera nulový. Smutné. Ať už se stalo cokoli a zemřel by kdokoli, pak právě onen respekt by měl být na prvním místě každého z nás. Otázkou také zůstává, zdali nechat internetové diskuze otevřené…

Náhledové foto: Pixabay