Oslava ukončení základní školy je zvrácenost. Současné deváťáky čeká tvrdý střet s realitou

Vzdělávání

Tak už je to tady, deváťáci se dočkali výsledků přijímacích zkoušek. Spousta z nich se na kýžené školy dostala a teď už si mohou pouze užívat konec školního roku. Na známkách už mnohým z nich až tolik nezáleží, protože pokud nedojde k nějakým extrémům, stejně na jejich budoucí cestě studiem nic nezmění. Systém je u nás prostě nastavený takto a spousta učitelů, kteří v devítkách učí, už se těší, až děti frnknou na střední školy a budou se vzdělávat tam. Divit se jim nelze, motivaci skutečně nyní deváťáci na základních školách nemají a sebevědomí jim nechybí. Může za to často i jejich přespřílišné vychvalování na základní škole.

Dostal jsem se na středí, kdo je víc?

Asi tak nějak. Současné děti před sebou vidí pouze nejbližší dílčí cíle a jedním z nich bylo právě přijetí na střední školu. V podstatě si myslí, že už teď vyhráli. O to tvrdší bude střet s realitou. Na střední škole už kolem nich nikdo nebude chodit po špičkách jako na základní škole. Nelíbí se ti, pak můžeš jít. Častá věta, kterou jsem slýchával už já, když jsem na střední škole studoval. Otázkou zůstává, zdali si to současné děti uvědomují. Mám obavy, že až tolik ne a střet s realitou pro ně bude velmi tvrdý.

Oslavování ukončení základní školy je zvrácenost

Když jsem chodil na základní školu já, nic takto pompézního se nekonalo. Sebevědomí Husákovy děti, do jejichž generace patřím, neměly, nicméně smysl pro práci a zodpovědnost ano. Dnes je to naopak. Bohužel. Deváťáci řeší potisk mikin na rozlučku se základkou a rozloučení, které musí být fantastické. Proč? Vždyť děti pouze končí na základní škole? Nejde o maturitu, jež představuje trochu jiný level vzdělání! Ne, my budeme z dětí dělat nadlidi jen proto, že řádně ukončili základní školu.

Sebevědomí musí přijít až se skutečnými úspěchy

Jenom to je správná cesta, kterou se může dítě vydat. Dnes je tomu bohužel úplně jinak. Děti se vychvalují úplně za všechno a kritika je otupělá. O to pak bývá mnohem horší střet s realitou. Spousta vystudovaných lidí pak přichází do zaměstnání a zaměstnavatelé postupně zjišťují, že kromě sebevědomí uchazeči vlastně vůbec nic nemají, a hlavně nic neumí. I proto bychom měli děti držet ve skromnosti. Bohužel se to ale společnosti jako takové moc nedaří.

Zdroje info: Autor

Náhledové foto: Pixabay

Radek Štěpán

Peníze mě fascinují a zajímají. Něco o nich vím a rád se s vámi o vše podělím.