Pobaltské státy se definitivně odpojily od ruské elektřiny. Co to znamená pro Evropu?

Litva, Lotyšsko a Estonsko se po desetiletích přestaly spoléhat na ruskou elektrickou síť a připojily se ke zbytku Evropy. Tento krok není jen energetickým rozhodnutím, ale i politickým krokem, které definitivně uzavírá jejich minulost spojenou s Moskvou.

Konec éry: Pobaltské státy uzavírají ruskou kapitolu

Ještě donedávna byly pobaltské země technicky závislé na ruské energetické síti, i když už od roku 2022 elektřinu z Ruska fakticky nenakupovaly. Teď přišel definitivní střih – přechod na synchronizaci s evropskou sítí znamená, že jakákoli přímá energetická vazba s Ruskem skončila.

Tento krok nebyl otázkou pouhé technické změny. Je to jasný geopolitický signál, který zpečetil odklon Litvy, Lotyšska a Estonska od ruského vlivu. Zatímco dříve byly tyto státy součástí společného sovětského energetického systému známého jako BRELL (Baltic-Russia Electricity Link), dnes už svou budoucnost spojují výhradně s Evropou.

Nejde jen o elektřinu, ale o bezpečnost

Pobaltské země patří mezi nejhlasitější kritiky ruské politiky. Po invazi na Ukrajinu v roce 2022 začaly systematicky snižovat závislost na ruských surovinách – nejprve ukončily import ruského plynu, následně i elektřiny. Namísto Ruska se Pobaltí plně integruje do evropské elektrické soustavy, která zahrnuje i Turecko, Ukrajinu nebo Moldavsko.

Klíčová spojení:

• LitPol Link: Nadzemní vedení mezi Polskem a Litvou, hlavní propojení Pobaltí s EU.
• NordBalt: Podmořský kabel mezi Litvou a Švédskem.
• Estlink 1 & 2: Spojení mezi Estonskem a Finskem, plánuje se i třetí linka do roku 2035.

Tato spojení zajišťují energetickou stabilitu a umožňují pobaltským státům využívat nejen evropské dodávky, ale i obnovitelné zdroje energie.

Může tento krok ovlivnit ceny elektřiny?

Podle analytiků odpojení od ruské sítě samo o sobě ceny nezvýší, protože Pobaltí už dávno ruskou elektřinu neodebírá. Naopak, větší integrace do evropského trhu může v dlouhodobém horizontu přinést větší stabilitu cen. Pobaltské státy zároveň investují do větrných a solárních elektráren, které by mohly snížit jejich závislost na fosilních palivech.

Lotyšský ministr energetiky Kaspars Melnis uvedl, že cílem do budoucna je posílit obnovitelné zdroje, což by mohlo vést ke snížení cen elektřiny.

Jak reaguje Rusko?

Moskva tento krok oficiálně nekomentovala, ale je jasné, že jde o další symbolický úder do ruského vlivu ve východní Evropě. Pobaltské státy byly dlouho jedním z posledních regionů EU s technickou závislostí na ruské infrastruktuře. Jejich odpojení ukazuje, že se Evropa stále více zbavuje ruského energetického tlaku – podobně jako když se země EU postupně odstřihly od ruského plynu.

Odpojení Pobaltí je součástí širšího trendu v Evropě – snaha o energetickou soběstačnost a diverzifikaci zdrojů. EU plánuje do roku 2030 zajistit, aby všechny členské státy mohly vyvážet nebo dovážet minimálně 15 % své produkce do jiných zemí EU. Brusel již investoval 1,23 miliardy eur do propojení pobaltské sítě s Evropou.

Zdroje info: https://apnews.com/article/lithuania-baltics-russia-estonia-latvia-electricity-2d07e4849895dbceac260a9d3ce36f33, https://www.dw.com/en/brell-lithuania-latvia-and-estonia-turn-off-russian-electricity/a-71498635

Náhledové foto: Pixabay