Pobrexitová realita se Britům příliš nelíbí
S novým rokem se Velká Británie definitivně odpoutala od Evropské Unie. Realita, kterou obyvatelé Británie v prvních týdnech prožívají, se však diametrálně odlišuje od toho, co jim slibovali podporovatelé vystoupení země z EU. V době, kdy zemi drtí pandemie koronaviru, která v Británii prochází zatím vůbec nejhorší fází, se velmi silně projevují i negativní důsledky brexitu. K těm lze kromě tvrdého dopadu na některé oblasti ekonomiky přiřadit i snahy o skotskou samostatnost, obnovené s velkou intenzitou. Británie prochází rozhodně velmi turbulentním obdobím.
Zvykání si na novou realitu
Britská vláda, resp. britské vlády v posledních letech, svorně tvrdily, že brexitová dohoda mezi Velkou Británií a Evropskou unií umožní exportérům pokračovat ve vývozu produktů do zemí EU bez větších problémů. Stejně tak bylo zdůrazňováno, že brexit bude pro britské exportéry šancí na nový začátek s velkými možnostmi. Realita je ale jiná.
Jako příklad zvláště zasaženého sektoru lze uvést rybolov. Problémy zasáhly především skotské rybáře. James Withers, předseda organizace „Scotland Food and Drink“ zastřešující skotské podnikatele v oblasti potravinářského průmyslu, popsal situaci následovně:
„V řádu několika dní jsme se ze situace, kdy k dodávce ryb např. do Madridu stačil jediný list papíru, dostali do stavu, kdy stejná transakce vyžaduje 26 postupných kroků.“
Mnoho rybářů přiznává, že jejich úlovek v tuto chvíli hnije ve skladech a na původní místo určení nedorazí.
Zdroj obrázku: Pixabay.com
Strach o Skotsko i o Londýn
Mnoho Britů znervózňuje i fakt, že komentář premiéra Johnsona nemluví o tom, že se jedná o jakýsi dočasný stav, nýbrž novou realitu, na kterou je třeba si zvyknout:
„Od začátku jsme jasně říkali, že na konci přechodného období opustíme celní unii a jednotný trh, což bude znamenat nové procesy.“
Johnsonovo vyjádření ve smyslu „máme, co jsme chtěli“ však skotské rybáře příliš nepotěšilo a o tom, co si o něm i brexitu myslí, dávají najevo nápisy na svých kamionech. Mnohem horší však pro Johnsona je, že ve Skotsku se znovu vážně mluví o referendu o samostatnosti a v tuto chvíli by podle průzkumů k odtržení skutečně došlo. A současná situace Londýnu příliš nenahrává.
Synergický efekt brexitu a koronaviru posílá britskou ekonomiku hluboko do červených čísel a zdá se zcela reálné, že její pokles bude v prvním čtvrtletí 2021 dvouciferný (podle odhadů britské analytické společnosti IHS Markit).
Velký strach panuje také z toho, že za současné situace dojde k migraci velkých finančních institucí z Londýna směrem do Evropy, což by znamenalo velké ztráty pro Londýn i celou Británii.
Brexit je samozřejmě politickou věcí a nelze jej nahlížet čistě ekonomicky, je ale zřejmé, že často předkládaná představa toho, že lze využívat výhod členství v Unii a přitom stát mimo ni, je prostě mylná. Země jako Norsko či Švýcarsko, které byly i Britům před referendem často dávány za příklad, ve skutečnosti schvalují takový objem evropské legislativy, která si v ničem nezadá s členskými zeměmi. Kromě toho přispívají do evropského rozpočtu. Britové nyní poznávají, že situace je o dost složitější, než jak jim byla před referendem prostřednictvím prohlášení „350 milionů liber týdně navíc“ v podobě reklam na autobusech předkládána.
Zdroj náhledového obrázku: Pixabay.com
Peníze mě vždy fascinovaly. O své zkušenosti se s vámi rád podělím.