Podařilo se s pomocí EET potřít stínovou ekonomiku? Pouze částečně

Studie, kterou provedla společnost CETA ohledně stínové ekonomiky v ČR, zahrnuje do stínové ekonomiky jednak produkty a služby prodávané na černém trhu, jednak také ty, na něž nebyla vystavena účtenka. Součástí stínové ekonomiky v této studie je i práce, kde lidé pracují bez smlouvy a neodvádí tedy povinné daně. Podle výzkumu bylo odhaleno, že 9,2 % HDP (tedy cca 460 milionů korun) pochází právě ze stínové ekonomiky.

Stínová ekonomika postupně klesá

Jakkoli se toto číslo může zdát markantní, je nutné dodat, že podíl stínové ekonomiky neustále klesá. Tak například v letech 1991 až 2015 byl její podíl ve výši 14,83 % HDP. V roce 2005 to bylo ještě přes 15 % HDP, v roce 2015 už 10,47 %. Údaje uvedené výše náleží k roku 2017, kdy byl tedy celkový podíl stínové ekonomiky na HDP ve výši zmíněných 9,2 %. Takže zákony ohledně eliminace stínové ekonomiky postupně dosahují svých cílů.

Nejčastější produkty stínové ekonomiky

Výsledky této studie ukazují i nejčastější produkty, které se ve stínové ekonomice pravidelně opakují. Jedná se zejména o oblečení, potraviny a opravy automobilů. Klasicky se ale jedná o zboží, které podléhá vysokým daním, jako jsou alkohol a cigarety. Pokud se jedná o práci ve stínové ekonomice, pak lidé jsou takto nejčastěji zaměstnáni v hotelnictví, ve stavebnictví či skladování.

Snaha o eliminaci stínové ekonomiky

V posledních letech vznikaly zákony, které měly stínovou ekonomiku co nejvíce potlačovat. Mezi tyto zákony patří především zákony o EET (elektronické evidenci tržeb), ale také plán nulové tolerance k černému trhu s lihovinami, novela insolvenčního zákona, či vznik centrální evidence účtů. Právě nadpoloviční většina těchto zákonů se zaměřuje na faktory, které ovlivňují velikost stínové ekonomiky.