Podzimní finanční šok domácností: Zdražení elektřiny bude to nejmenší
Zdražení elektřiny, zvýšení cen pohonných hmot, zdražení potravin, nedostatek stavebních materiálů. Takto bychom mohli dál bez skrupulí vyjmenovávat problémy, kterým dnes a denně čelíme. Podzim se nicméně ponese snad v ještě horším duchu. Především nízkorozpočtové domácnosti budou neskutečně bity. Zdražování elektřiny se pro ně tak stane možná paradoxně tím nejmenším problémem. Jak bude vypadat tento náraz do zdi?
Už tak drahé energie ještě podraží
Účty za energie jsou pro mnohé z nás doslova šílené. Pokud si vezmeme v potaz domácnost s příjmem pohybujícím se kolem 50 000 korun za měsíc, zjistíme, že zásah do jejího rozpočtu bude doslova devastační. Stačí když náklady vzrostou o nějakých 10 000 korun měsíčně. To je bohužel reálný scénář. Vždyť většina domácností topí zemním plynem a používá standardní spotřebiče typu pračky, myčky a sušičky. Nízkorozpočtové skupiny lidí budou asi těžko hledat nějaký finanční polštář, když si žádný nedokázaly vytvořit.
Neskutečně drahé hypotéky
Pozastavit se je třeba také u doslova předražených hypoték. Doby, kdy byla úroková sazba na 2 %, jsou dávno pryč. Nyní jsou hypotéky pro mnohé nedosažitelné z hlediska výše jejich příjmů. Pokud už na hypotéku někdo dosáhne, pak dostane třeba 6% úrok. Počítat je také třeba s tím, že domácnosti dostihne v nejbližší době fixace úrokové sazby u hypotéky. V případě třímilionové hypotéky se může splátka klidně zvýšit i o 5 000 a více korun. To už je na bedra mnohých moc.
Co na to premiérův balíček?
Vláda Petra Fialy dle jeho slov nenechá nikoho padnout. Ano, zvýšilo se životní minimum o 10 %, nicméně valorizace cen dosáhla 15 %. Opět nepoměr. Balíčky by mohl domácnostem přinést klidně i 15 000 korun měsíčně. Když se ale plyn zdraží trojnásobně, půjde jen o jakousi berličku a nikoli plnohodnotnou pomoc. Diskuse okolo pomoci se točí hlavně kolem toho, komu se skutečně pomůže. Půjde tedy očividně o jakousi selekci, nikoli plošná opatření.
Proč je u nás inflace mnohem vyšší než v okolních zemích?
Zajímavě na tuto otázku odpověděl pro server iDnes.cz hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek. Jde o to, že průměr inflace není relevantní. Zatímco ve Francii je inflace pod 6 %, u Pobaltských zemí se pohybuje na 20 %. U nás nemáme zafixované ceny podobně, jako je tomu na Slovensku nebo ve Francii. Jinak existují v ČR dvě specifika, a to extrémní růst cen oblečení o 22 % a také meziroční zvýšení cen v restauracích o 23 %. Inflace bude zřejmě podle zmiňovaného odborníka v druhé polovině roku mírně klesat. Jde ale jen o odhad. Otázkou určitě také zůstává to, jak bude situace vypadat na Ukrajině.
Náhledové foto: Pixabay
Peníze mě fascinují a zajímají. Něco o nich vím a rád se s vámi o vše podělím.
