Pravidla exekuce. Co vám exekutor nesmí?

Exekuce se bohužel týkají stále více lidí. Určitě jste zaznamenaly, že by mohlo jít až o desetinu lidí. Nejde o nic příjemného. Pokud již při exekuci dochází k onomu aktu zabavování věcí, určitě i pro exekutory platí pravidla. Nebojte se ozvat, pokud je vám zabavováno něco, co by podle vás zabavováno býti nemělo. Pojďme se na takové „pravidla hry“ podívat.

Způsoby exekuce

A jaké způsoby exekuce vlastně existují? Rozhodnutí ukládající zaplacení peněžité částky se může vykonávat buď srážkami ze mzdy nebo sociálních dávek, přikázáním pohledávky, postižením jiných práv (například peněz na účtu v bance), prodejem movitých i nemovitých věcí a podobně. Mezi specifické nástroje soudu a exekutora také patří například zřízení soudcovského zástavního práva k nemovité věci a postižení závodu. To se používá ve specifických případech movitějších dlužníků, kteří podnikají.

Obstavení bankovního účtu

Nesnadnější pro exekutora je určitě to, když zabaví peníze na vašem účtu. Tak nejrychleji a nejsnadněji získá peníze pro věřitele. Jedná se o takzvané obstavení účtu, kdy o něm rozhoduje soud a poté exekutor přikáže bance, aby nevyplácela peníze na onen účet a neprováděla transakce. Dlužník tedy nemůže vybírat peníze ani s nimi jinak disponovat. Zákaz nakládání s penězi se však nevztahuje na peněžní prostředky do výše dvojnásobku životního minima pro jednotlivce. Tedy 6 820 Kč musí zůstat dlužníkovi na účtu i při zabavení peněz.

Exekuci nepodléhá

Vyloučeno z exekuce je například pohledávka náhrady škody z pojistné smlouvy, která byla vyplacena pojišťovnou. Dále vám exekutor nesmí sáhnout na sociální dávky jako jsou peněžité dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi nebo státní příspěvek na bydlení. Dále zde patří ještě podpora pěstounské péče. Jedná se tedy především o sociální dávky pro ty nejchudší, které jsou většinou důležitým existenčním příjmem dlužníka. Toto vyloučení z exekuce však neplatí, pokud má dlužník právo s pohledávkou volbě nakládat nebo v případě, jde-li o exekuci, která vymáhá dluhy zůstavitele či dluhy související s nutnou správou věcí nabytých jako takzvané substituční jmění.