Proč je minimální mzda tak důležitá

Minimální mzda má zajistit ochranu zaměstnance a stanovit tak minimální možnou částku, kterou může zaměstnanec za vykonanou práci dostat. U nestátních zaměstnanců se minimální mzda stanovuje podle aktuální situace na trhu – tedy podle toho jaká je nabídka práce a poptávka po ní. Podle toho se stanovuje cena pracovní síly. Od ledna 2019 je výše minimální mzdy stanovena na 13 350 Kč měsíčně nebo 79,80 Kč na hodinu.

Nárok na minimální mzdu

Minimální mzda se týká každého zaměstnance činného v pracovním poměru nebo v pracovně-právním vztahu. Jedná se tak o pracovní poměr i dohody konané mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti). Nezáleží přitom na tom, kolik takových pracovních poměrů zaměstnanec má, nebo zda-li má jiné příjmy (například starobní důchod).

Doplatek do výše minimální mzdy

Pokud odměna za práci nedosáhne výše minimální mzdy (která je stanovována pro standardní pracovní délku o hodnotě 40 hodin týdně), je zaměstnavatel povinen poskytnout doplatek do výše minimální mzdy. Nezáleží přitom na tom, zda byla tato nižší výkonnost zaviněna zaměstnavatelem. Do minimální mzdy se přitom nepočítají částky, které jsou uděleny zaměstnanci za práci přesčas či za svátky či další příplatky.

Proč (ne)zvýšit minimální mzdu?

O výši minimální mzdy se často vedou dohady. Její zastánci se snaží, aby minimální mzda dosáhla takové výše, že by pro lidi bylo prospěšnější pracovat, než pobírat sociální dávky – což je logické. Na druhou stranu odpůrci zvýšení minimálních mezd se brání: vyšší minimální mzda by nutně musela znamenat zvýšení platů. A to znamená zvýšení nákladů, které by mohlo vést k propouštění zaměstnanců.

Zaručená mzda

Zaručená mzda je pojem, který je něco jako minimální mzda, jež je odstupňována na základě složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce. Platí pro většinu zaměstnanců a dosahuje vyšších částek než klasická minimální mzda. Tato mzda je odstupňována do celkem osmi stupňů.