Průkopníci umělé inteligence mění svět: Nobelova cena za fyziku pro Hopfielda a Hintona

Dva průkopníci v oblasti umělé inteligence, John Hopfield a Geoffrey Hinton, byli oceněni nejprestižnější vědeckou cenou na světě. Jejich průlomové objevy v oblasti neuronových sítí, které umožnily strojům učit se a vyvíjet, změnily svět a položily základy pro dnešní technologickou revoluci.

Historický okamžik pro umělou inteligenci

V letošním roce se jména Johna Hopfielda a Geoffreyho Hintona navždy zapsala do historie vědy, když získali Nobelovu cenu za fyziku. Tento významný moment podtrhl jejich přínos v oblasti umělých neuronových sítí, které dnes tvoří základ moderního strojového učení. Jejich objevy změnily nejen vědu, ale i společnost jako celek.

Hopfieldovy sítě

John Hopfield, který působí na Princetonské univerzitě v USA, položil v roce 1982 základy neuronových sítí tím, že vytvořil síť, která dokáže rozpoznávat vzory a opravovat chyby v datech. Tato síť, známá jako Hopfieldova síť, se stala revolučním nástrojem pro rozpoznávání obrazů a optimalizaci výpočetních procesů.

Geoffrey Hinton, známý jako „kmotr umělé inteligence“, navázal na Hopfieldovu práci v roce 1985, když vytvořil Boltzmannův stroj. Tento model umožnil rozpoznávat vzory v datech a identifikovat konkrétní prvky, což otevřelo nové možnosti v oblasti počítačového vidění a analýzy dat.

Strojové učení

Oba laureáti se výrazně opřeli o fyzikální principy, aby vyvinuli nové přístupy ke strojovému učení. Jejich objevy dnes umožňují lidem rychlejší a přesnější rozhodování, například v medicíně. Ellen Moons, předsedkyně Nobelova výboru pro fyziku, to shrnula slovy: „Jejich práce tvoří základní stavební kameny pro pokročilou umělou inteligenci.“

Hintonovy obavy a naděje

Geoffrey Hinton, který strávil deset let prací pro společnost Google, varoval před možnými riziky umělé inteligence. „AI má potenciál překonat lidské intelektuální schopnosti,“ prohlásil Hinton a dodal, že to přinese mnoho výhod, ale i hrozby, pokud technologie nebude správně kontrolována.

I přes své výhrady Hinton přiznal, že je fanouškem moderních nástrojů umělé inteligence. „Často používám GPT-4, když potřebuji odpověď na nějakou otázku,“ řekl. I když uznal, že technologie může mít své chyby, považuje ji za nesmírně užitečný nástroj.

Nobelova cena má dlouhou tradici, která sahá až do roku 1901. V oblasti fyziky bylo dosud uděleno 117 ocenění, přičemž mezi laureáty je celkem 225 vědců. V roce 2024 se k nim připojili právě Hopfield a Hinton, jejichž práce má zásadní dopad na vývoj umělé inteligence.

Další Nobelovy ceny budou udělovány v oblastech chemie, ekonomie, literatury a míru během tohoto a příštího týdne, přičemž slavnostní ceremoniál proběhne v prosinci ve Švédsku.

Zdroje info: https://www.euronews.com/next/2024/10/08/john-hopfield-and-geoffrey-hinton-win-nobel-prize-in-physics-for-work-on-neural-networks, https://www.nature.com/articles/d41586-024-03213-8,

Náhledové foto: Flickr/Adam Baker (CC BY 2.0)