Rabování ve Washingtonu a síla sociálních médií

Spojené stát prožily jeden z nejčernějších dnů své historie když minulý týden vtrhl zdivočelý dav, předtím mohutně povzbuzovaný prezidentem Trumpem a členy jeho nejužšího kruhu, do budovy Kapitolu. Na konci této bezprecedentní události zůstalo pět mrtvých včetně jednoho zasahujícího policisty. I když Donald Trump následně zařadil zpátečku, a v předtočeném projevu kromě odsouzení násilností ve světle těchto událostí vůbec poprvé přímo přiznal, že 20. ledna bude moc předána nové administrativě, bude muset v posledních dnech svého mandátu čelit druhému impeachmentu (a tentokrát se proti němu pravděpodobně postaví i někteří republikáni). Tato krize ale také znovu ukázala, jako sílu a moc mají v dnešní době sociální média a internet obecně.

BigTech jako deus ex machina

Po čtyři roky sloužily sociální sítě – především Twitter – jako hlavní kanál pro aktivizaci Trumpova elektorátu, byly to právě sociální sítě, skrze které se šířily nepodložené a nepotvrzené teorie o volebních podvodech a byly to samozřejmě sociální sítě, kde se protesty, které vyvrcholily v budově Kapitolu, organizovaly. To samozřejmě není nic nového, na tuto realitu jsme si již zvykli. Novinkou byla ale síla a tvrdost následné reakce velkých sociálních sítí.

Americký prezident, ať již tento úřad zastává kdokoliv, je považován za nejmocnějšího člověka světa. Přesto všichni čekali na to, jak jej velké platformy „potrestají“. Facebook či Twitter byly a jsou vnímány téměř jako deus ex machina, jako entita, která má moc a prostředky k tomu, aby nejmocnějšího člověka světa „srovnaly“ a „postavily do latě“. A toto očekávání je vlastně opodstatněné.

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Rozhodnutí velkých hráčů

Jak Facebook, tak Twitter (a následně i další platformy) nejprve odstranily první Trumpovo video a označily jeho příspěvky upozorněním na nepravdivé informace. Konečné rozhodnutí obou platforem potom bylo odstřihnout Trumpa kompletně, Facebook mu zablokoval účet do konce mandátu, Twitter mu zrušil účet kompletně. Donald Trump tak v jednom okamžiku přišel o přímý komunikační kanál vedoucí k desítkám milionů lidí, včetně jeho příznivců (jen na Twitteru měl účet @realDonaldTrump téměř 90 milionů sledujících).

Tento krok sociálních platforem vyvolal samozřejmě obrovský zájem a byl jednou z nejvíce diskutovaných událostí. V posledních dnech svého prezidentství, dost možná ve dnech, kdy bude opět čelit impeachmentu, tak bude pro přímou komunikaci Donald Trump odkázán především na tradiční komunikační kanály jako jsou tisková prohlášení a televizní vystoupení. Nebude tak schopen dění komentovat a usměrňovat v reálném čase, tak jako to v minulosti tak rád dělal prostřednictvím sociálních sítí. Opět se ukázalo, že velké technologické společnosti mají moc, která v některých ohledech soupeří s tou, kterou disponuje samotný prezident.

V souvislosti s tím nepochybně vypukne bouřlivá diskuse, ve které se budou skloňovat pojmy jako svoboda slova či cenzura. Je ale nutné si uvědomit, že Twitter i Facebook jsou soukromé společnosti. Každý si tedy musí sám v sobě ujasnit, zda souhlasí s tím, aby si soukromá společnost mohla svobodně rozhodovat o tom, komu poskytne své služby a komu ne, či naopak.

Jedno je ale jisté, sociální sítě budou i v budoucnu hrát velkou roli v důležitých událostech a ovlivňovat vývoj celé společnosti.

Zdroj náhledového obrázku: Pixabay.com