Rozvržení pracovní doby: O čem rozhoduje zaměstnavatel a jaká práva má zaměstnanec
Stalo se, že zaměstnavatel přišel se změnou rozvržení vaší pracovní doby? Domníváte se, že vás chce tímto potrestat? Jste toho názoru, že to není ze strany zaměstnavatele férové jednání? Co byste měli vědět o právech zaměstnavatele i svých? Jak se můžete jako zaměstnanec bránit?
Situace, která může kdykoli nastat. Rozhodně nemusí jít jen o to, že by vám tímto chtěl zaměstnavatel ublížit. Nicméně i to se může stát, že zkrátka se se zaměstnavatelem nepohodnete, načež jeho reakcí bude změna rozvržení vaší pracovní doby. Je dobré vědět, jakou pravomoc má zaměstnavatel. I to, jak se můžete bránit, když se změnou nebudete souhlasit.
Výlučné právo zaměstnavatele
Rozvržení týdenní pracovní doby je výhradním právem zaměstnavatele. Při rozvržení pracovní doby je povinností zaměstnavatele přihlédnout k tomu, aby nebylo v rozporu z hlediska bezpečnosti a zdraví neohrožující práce. Povinností zaměstnavatele je vypracování písemného rozvrhu týdenní pracovní doby, jakožto seznámení s ním či jeho změnou zaměstnance, a to před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena. Záměrem je, aby nové rozvržení pracovní doby bylo nejen jednoznačné a nezpochybnitelné, jakožto měl zaměstnanec dostatečný časový prostor pro přizpůsobení se v rámci osobního i rodinného hlediska.
Co vše může zaměstnavatel určit v rámci pracovní doby
Rozvržení pracovní doby zahrnuje rozhodnutí o tom, jak dlouhý bude pracovní týden, tj. začátek a konec pracovních směn, jaký bude pracovní režim. Stejně tak i to, zda bude pracovní doba rozvržena rovnoměrně či nerovnoměrně, jaký bude nepřetržitý odpočinek mezi směnami v týdnu apod.
Možnosti a práva zaměstnance
Samozřejmě nejlepším a nejsnadnějším řešením je vzájemná domluva, která by danou situaci vyřešila tak, že by byla spokojenost na obou stranách. Když to ovšem nejde, jaká práva má v tomto případě zaměstnanec?
Jsou-li ve vztahu k požadavkům na odstranění trvajících následků diskriminace, jako například převedení diskriminovaného zaměstnance na původní pracovní pozici, je možné připustit i žalobu na uložení povinnosti rozvrhnout pracovní dobu tak, jak byla předtím, než byl zaměstnanec změnou rozvržení pracovní doby neoprávněně postižen.
Pokud zaměstnavatel postihne zaměstnance za to, že se domáhal svého práva vyplývající z pracovněprávních vztahů, může se zaměstnanec domáhat svého práva u soudu za účelem, aby byly odstraněny následky takového zásahu. A to tím, že zaměstnavateli bude uložena povinnost rozvrhnout pracovní dobu tak, jak tomu bylo před tímto nedovoleným postihem zaměstnance. Realita však bývá taková, že zaměstnanec raději rozváže pracovní poměr a najde si jiné zaměstnání. Ne každý má žaludek a finanční prostředky na to, aby se soudil se svým zaměstnavatelem.
Zdroj: https://ppropo.mpsv.cz/VIII3Rozvrzenipracovnidoby
Náhledové foto: Pixabay
