Školy se zavřely, přesto jdou mnozí učitelé do práce

Dnes ráno začíná platit vládní nařízení. Děti jsou doma a školy zejí prázdnotou. V některých není vůbec nikdo, v jiných pouze vedoucí pracovníci. Najít je ale možné i několik škol, které se hemží pedagogy. Ti vyučují právě z pohodlí budovy svého chlebodárce. Mohlo by se zdát, že se prostě nechtějí učení v pravém slova smyslu vzdát. Mnohdy jsou ale na místě držení zaměstnavatelem, který jim to nakáže. Proč? Důvody se hledají složitě…

Překážka na straně zaměstnavatele

Situace okolo onemocnění covid-19 se vymkla kontrole, a tak stát šlápl na pomyslnou záchrannou brzdu. Zřejmě nutné, ač diskutabilní. Učitelé by se měli věnovat distanční výuce. Je pouze na rozhodnutí ředitele, jestli je nechá jejich práci vykonávat z domova, nebo pedagogy pošle do školy. Logické je samozřejmě ono první řešení. Proč by měl pedagog chodit mezi další kolegy, z nichž může být někdo nakažený?   

Argumenty ředitelů se různí

Je jich hned několik, nicméně většinou jsou liché. Mnozí ředitelé zastávají zkostnatělý názor, že pedagogové by měli být v práci, aby pracovali. Doma nic neudělají. Naprostý nesmysl, při tristním hardwarovém a softwarovém vybavení většiny škol mají pedagogové lepší podmínky doma. Bohužel. Vždyť ani plánované počítače nebyly učitelům rozdány! Respirátory přišly v momentu, kdy se zavřely školy. Dalším argumentem je to, že si učitelé mohou uklidit na stolech a řešit inventarizaci. Opět chabé. Přípravy jim často zaberou více času a tyto činnosti nestihnou.

A co na to učitelé?

Zeptali jsme se několika. Situace se jim samozřejmě nelíbí, raději by učili klasicky, ale nedá se. V tomto případě logicky chtějí být v rámci své bezpečnosti raději doma. Zcela logické. Když ale do škol musí, tak musí. Co na tom, že učí jen dálkově a práci zadávají na zastaralých počítačích.

Zdroj náhledového obrázku: Pixabay.com