Stakeholder kapitalismus: pojem, který uslyšíme stále častěji

Rok 2020 se do historie zapíše opravdu výrazným písmem: globální koronavirová pandemie drtící světovou ekonomiku, sociální nepokoje ve Spojených státech a řadě dalších zemí, přírodní katastrofy v Austrálii i v USA, bezprecedentní volební kampaň před americkými prezidentskými volbami, současně ale také jasně patrná změna v přístupu ke globální klimatické změně, a to i ze strany zemí jako je Čína. Již jen málokdo pochybuje, že se svět nachází uprostřed dějinného zlomu, na jehož konci bude naše společnost vypadat jinak. Nejde koneckonců o nic neobvyklého, lidská civilizace se vyvíjí neustále a mýtu o „konci dějin“ již nevěří vůbec nikdo. To, jak bude svět vypadat onen „nový svět“ zatím nemůže říct nikdo, v nejrůznějších predikcích se ale velmi často objevuje pojem „stakeholder capitalism“. Co ale znamená?

Vyčerpaný kapitalismus

Řada odborníků se shoduje na tom, že hlavní obětí současných globálních změn bude kapitalismus ve své dnešní podobě. Jeho problémem je podle nich především fakt, že klasický kapitalismus pracuje s jedním jediným parametrem, se ziskem. Cílem každého subjektu, ať již se jedná o stát či o firmu, je jeho maximalizace a neustálý růst. V případě států se to projevuje fixací veškeré jejich ekonomické politiky na růst HDP.

Po určitou dobu takový systém samozřejmě může fungovat, koneckonců přinesl v době po druhé světové válce značné části světové populace historicky maximální životní úroveň a během studené války byl oporou demokratických státních zřízení. V dlouhodobém měřítku ale podle mnoha ekonomů nevyhnutelně narazí na své limity. Mezi ty je třeba zmínit limity planetární, Země zkrátka není schopna poskytovat své zdroje donekonečna.

Vlastností systému je také snaha o maximální efektivitu, právě ochrana životního prostředí – stejně jako např. sociální služby – jsou ale z pohledu tohoto systému ze své podstaty neefektivní. Nevyhnutelně tak dochází ke střetu, který se v současnosti projevuje zmíněnými sociálními nepokoji či spory o boj s klimatickou změnou. Dynamika současných událostí je potom natolik prudká, že lze předpokládat, že skutečně procházíme systémovou změnou.

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Stakeholder kapitalismus

Podstatou systému nazývaného stakeholder kapitalismus, který mnoho ekonomů považuje za možnou náhradu současného systému je to, že zisk v něm bude jedním, avšak nikoliv jediným parametrem. Cílem tak nebude prostá maximalizace zisku, nýbrž optimalizace všech parametrů. Mezi ty budou patřit i jiné, než jen ekonomické indikátory prospěšnosti pro společnost, typicky ty z oblasti ochrany životního prostředí či ty se sociálním rozměrem.

Na první pohled by se mohlo zdát, že řada firem a do jisté míry i států již tento systém vlastně akceptuje. Jedná se však jen o zdání, neboť vždy jsou aktivity v tomto směru pouze doplňkem k maximalizaci zisku a jejich význam s ním není rovnocenný. To, o čem řada ekonomů mluví, je fundamentální změna ekonomického systému a paradigmatu.

Současná pozornost, kterou státy a firmy věnují např. snižování emisí či šetrnosti svých produktů k životnímu prostředí, je vynucena jak shora, např. nařízeními Evropské komise, tak zdola, tj. požadavky spotřebitelů. Jedná se o nezbytné impulzy, bez kterých změna není možná a z tohoto pohledu je možno říci, že přerod skutečně začal. Ani zdaleka však není dokončen a změny, které nás čekají budou mnohonásobně významnější.

Jen budoucnost ukáže, do jaké míry se předpovědi ekonomů a dalších expertů potkají s realitou. Jisté je ale to, že žijeme ve skutečně jedinečné době.

Zdroj náhledového obrázku: Pixabay.com