Testokracie ve školství nahnala deváťáky do škol

Důležité jsou především výsledky a nic jiného. Učitelé jsou ti, kteří kladou důraz právě na ně. Když jsou výsledky, vše je v pořádku. Jsou to ovšem skutečně pedagogové, kteří se snaží právě jen a jen o ony výsledky? Nejspíše nikoliv. Chce to systém. Na základě systému se dostáváme k selekci dětí na střední školy, vysoké školy prostřednictvím testování. Dostanou univerzální testy a jedou. Nikdo se svým způsobem neptá, co vlastně umí a v čem jsou dobří.

Hurá do škol, na testy!

Deváťáci už chodí do školy. Proč? Aby se připravili na testy. Nejde tak ani o samotné učení. Vždyť pedagog už žádnou látku neopakuje, případně nevysvětluje novou. Musí v podstatě žáky připravit na testy. Jak? Tak, že je s nimi prochází, aby je zvládli co nejlépe. Testy jsou přitom fakticky na podobném principu. Nakonec je konkrétní žák připraven, aby se mu podařilo jakžtakž testy zvládnout. S nějakými hlubšími znalostmi učiva to ale moc společného nemá.

Zase jde o peníze

Univerzální testy musí někdo produkovat a solidně na tom vydělávat. Společnosti SCIO, Cermat a podobně. Zadavatelem zakázek je pochopitelně stát. Tyto společnosti samozřejmě nabízí své starší testy, přípravu deváťáků a cokoli dalšího. Jak jinak než většinou za úplatu. Doby, kdy si každá střední škola chystala své přijímací zkoušky na základě učiva základní školy, jsou už dávno pryč. Dnes se prostě musí zaškrtnout a, b, c nebo d. Případně se přiřazuje a doplňuje. Dříve uchazeči při přijímačkách na střední školy psali v češtině diktát!

Rámcové vzdělávací programy vs. standardy

Dejme tomu, že učitelé dostali volnost díky rámcovým, respektive školním, vzdělávacím programům. Pak ovšem přišly standardy a bylo vymalována. Příkaz učitelům zněl jasně. Důležitá je především testovatelnost.

Zdroj náhledového obrázku: Pixabay.com