Učit by měli pedagogové a další návrhy: Otevřený dopis ředitelů škol senátorům

Školství se aktuálně zmítá ve stavu, v němž ho nikdo vidět nechtěl. Stojí za tím pochopitelně koronavirová pandemie. Příliš přesvědčivý není ale ani postoj vlády a ministerstva školství. Důkazem budiž některé záležitosti týkající se novely zákona o pedagogických pracovnících. Aktuálně byl do senátu zaslán dopis ředitelů škol, učitelů a dalších pedagogických pracovníků, jež se této novely přímo týká. Konkrétně se týká hned pěti změn, které by bylo záhodno udělat. O jaké změny se jedná? Na to se podíváme podrobněji a samozřejmě zveřejníme také celkové znění otevřeného dopisu.

V návaznosti na společnou výzvu

Tento otevřený dopis představuje jakési pokračování společné výzvy devíti školských organizací Senátu (Asociace děkanů pedagogických fakult, školské odbory, Pedagogická komora a další). Jen pro zajímavost, tyto organizace pojímají více než 25 000 lidí z řad školských pracovníků.

Pět sporných bodů

Otevřený dopis senátorům, respektive návrhy Pedagigické komory, pojímají pět hlavních bodů, na které se zaměříme.

Snížení přímé pedagogické činnosti ředitelů

Stejně tak by mělo přijít snížení hodinové dotace metodiků prevence, výchovných poradců a jiných specializovaných činností. Všichni zmiňovaní by měli mít větší porci prostoru právě pro vykonávání svých specifických funkcí.   

Příplatky za třídnictví

Třídní učitel je dělník, jde o řeholi, jež je placená mizerně. Stejně tak by měl mít příplatky i uvádějící učitel.

Opravy tarifní tabulky pro pedagogické pracovníky

Místo 7 platových stupňů nově 12, jak tomu je u všech ostatních profesí.

Ponechání akreditací MŠMT u kurzů DVPP

Učit by měli učitelé

Vypuštění kontroverzního § 9a o uznávání kvalifikace učitele někomu, kdo ve skutečnosti nemá pedagogické vzdělání.

Kompletní znění otevřeného dopisu

Otevřený dopis ředitelů škol, učitelů a dalších pedagogických pracovníků k novele zákona o pedagogických pracovnících

Vážené senátorky a vážení senátoři,

dovolujeme si vás oslovit formou otevřeného dopisu, neboť bychom velmi ocenili, kdybyste podpořili některé úpravy ve vládním návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících a přispěli tím ke zkvalitnění školské legislativy, zlepšení pracovních podmínek ve školách a kvalitnějšímu vzdělávání.

V současnosti jsou ředitelé škol zahlceni změnami v souvislosti s krizovými opatřeními kvůli koronavirové epidemii. Zároveň se nadále věnují běžné administrativě a výuce. Na pedagogické vedení zaměstnanců tak zbývá ředitelům škol minimum času. Proto bychom velice ocenili, kdyby došlo ke snížení rozsahu přímé pedagogické činnosti ředitelů škol, který je především v případě ředitelek samostatných mateřských škol velmi vysoký. Rovněž by se měl snížit rozsah přímé pedagogické činnosti metodikům prevence, kteří se v současnosti věnují této specializované činnosti výhradně na úkor svého volného času, protože mají zároveň plný počet hodin jakožto řadoví učitelé. Snížit by se měl rozsah přímé pedagogické činnosti rovněž dalším učitelům, kteří vykonávají některou ze specializovaných činností (například koordinátoři ICT), výchovným poradcům, zástupcům ředitele nebo uvádějícím učitelům, aby měli prostor věnovat se začínajícím učitelům v průběhu jejich dvouletého adaptačního období. Zákon o pedagogických pracovnících by měl stanovit základní rámec, v jakém intervalu se rozsah přímé pedagogické činnosti u výše jmenovaných funkcí snižuje. Konkrétní stanovení týdenního počtu vyučovacích hodin by mělo být zakotveno v příslušném nařízení vlády, kde bude zohledněna například velikost školy (počet tříd, žáků apod.). Tato změna by výrazně přispěla ke zkvalitnění vzdělávání, neboť by učitelé, kteří vykonávají dané funkce, přestali být soustavně přetěžováni, což v důsledku vede k syndromu vyhoření.

Obdobně třídní učitelé čekají již řadu let na adekvátní finanční odměnu za tuto náročnou činnost nad rámec běžné výuky. V současnosti pobírají třídní učitelé tzv. zvláštní příplatek, který činí na běžných školách 500 Kč až 1 300 Kč měsíčně (ve spodní hranici jde tudíž o 25 Kč/hod., což je několikanásobně méně, než činí minimální hodinová mzda, a ještě mnohem méně, než je zaručená mzda). Proto bychom velice ocenili, kdybyste podpořili navýšení příplatku pro třídní učitele, a to nejlépe tak, aby činil alespoň 7 % z tarifní části platu. Tím by byla zajištěna automatická valorizace tohoto příplatku, jak je tomu již od roku 2008 na Slovensku (kde mají na příplatek za třídnictví nárok rovněž učitelky mateřských škol). Obdobným způsobem by se měl vypočítávat i specializační příplatek, který se od roku 2004 nezvyšoval a stále zůstává v intervalu 1 000 až 2 000 Kč měsíčně, protože byl v zákoně stanoven pevnými částkami. Oba příplatky přestaly být motivační, neboť jejich výše stagnuje více než 16 let.

Oceňujeme, že byl schválen poslanecký pozměňovací návrh k novele zákona o pedagogických pracovnících, díky němuž bude nově garantován celkový objem financí na platy pedagogických pracovníků ve výši 130 % průměrné mzdy v České republice. Součástí tohoto ustanovení je ovšem nová platová tabulka pro pedagogické pracovníky, která stanovuje, že nejvyšší platový stupeň získá zaměstnanec po 26 letech praxe, takže dalších 14 let (do důchodového věku 65 let) se mu již tarifní část platu zvyšovat nemůže. To by mohlo být vyhodnoceno jako diskriminace, protože v případě všech ostatních zaměstnanců placených na základě tarifních tabulek se tarifní část platu zvyšuje až do 33 let praxe, což odpovídá 12 platovým stupňům. Tarifní tabulka pro pedagogické pracovníky má ovšem pouze 7 platových stupňů. Proto bychom velmi ocenili, kdyby byla platová tabulka pro pedagogické pracovníky upravena, aby se počet platových stupňů i délka praxe shodovaly s tarifními tabulkami všech ostatních zaměstnanců.

Novela snižuje administrativu pro pracovníky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kdy ruší současný systém akreditací většiny kurzů v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. To v důsledku zdraží kurzy DVPP školám i učitelům o DPH, z jehož placení jsou akreditované kurzy osvobozeny. V rámci evropských projektů je nyní podmínkou čerpání finanční dotace, že daný kurz musí být akreditován. MŠMT se zároveň zcela zříká odpovědnosti za alespoň minimální kvalitu kurzů DVPP a nebude moci zkontrolovat, zda tyto kurzy probíhají v souladu s akreditací. Vzdělavatelům, kteří tyto kurzy realizují, naopak administrativa výrazně přibude. Proto bychom velmi ocenili, kdyby v zákoně o pedagogických pracovnících příslušná ustanovení zůstala a nebyla zrušena, jak se navrhuje ve vládní novele tohoto zákona.

Nejkontroverznější změnou v novele zákona o pedagogických pracovnících je nový § 9a, který je v rozporu s hlavním principem všech regulovaných profesí. Aby mohl pracovník jakoukoliv z mnoha regulovaných profesí vykonávat, musí nejprve splnit zákonem stanovené kvalifikační předpoklady. V případě profese učitele všeobecně vzdělávacích předmětů na 2. stupni ZŠ a SŠ určuje kvalifikační předpoklady MŠMT. Jedná se o obhájení diplomové práce a složení státní závěrečné zkoušky v rámci studia učitelství v magisterském programu, jehož rámcový rozsah i obsah stanovuje MŠMT. Toto studium poskytují nejen pedagogické fakulty, ale i další fakulty jiného zaměření, které mají dané studium akreditováno. Druhým způsobem, jak lze získat kvalifikaci učitele, je úspěšné absolvování magisterského studia neučitelského programu a k němu doplňujícího pedagogického studia (toto tzv. pedagogické minimum musí mít minimální délku 250 hodin). Novela ale zavádí ještě třetí způsob, kdy pracovníkovi bez pedagogického vzdělání může být uznána kvalifikace škrtem pera, aniž by splnil základní kvalifikační předpoklady učitelského povolání (úspěšné absolvování alespoň 250hodinového DPS). Dle novely nemusí pedagogické minimum ani začít studovat, přesto může být až 3 roky považován za plně kvalifikovaného a bude mu náležet stejný plat jako aprobovaným učitelům, kteří se pět let intenzivně připravovali na svou profesi. Spatřujeme v tom nepřijatelný zásah do našeho povolání, který povede k jeho deprofesionalizaci a degradaci. Novela je v této části v rozporu s textem Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+, kterou schválila vláda v loňském roce, a rovněž jde zcela opačným směrem, než kterým se vydaly státy s kvalitním školstvím (například Finsko). Mezinárodní výzkumy dokazují, že žáci aprobovaných učitelů mají lepší výsledky než žáci nekvalifikovaných pracovníků. Případné schválení § 9a nebude mít žádný pozitivní přínos, výrazně ovšem ohrozí kvalitu vzdělávání v České republice. S výjimkou Estonska žádný jiný členský stát Evropské unie neumožňuje získání kvalifikace tímto způsobem. Na nutnost pedagogického vzdělání nerezignovali ani ve státech, kde je mnohem vyšší věkový průměr učitel než v České republice (např. Itálie).

Souhlasíme s obsahem negativních stanovisek k novele zákona o pedagogických pracovnících, která zveřejnily organizace sdružující pedagogy: Pedagogická komora, z. s., akademické senáty pedagogických fakult, ČMOS PŠ (školské odbory), Asociace děkanů pedagogických fakult, Jednota českých matematiků a fyziků, Asociace češtinářů, z. s., Asociace učitelů angličtiny ČR (ATECR), AMATE (Asociace metodiků – Association of Teacher Educators), Česká pedagogická společnost, Asociace pracovníků speciálně pedagogických center, z. s., Akademický senát Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, Učitel naživo, z. ú; i významné osobnosti: prof. Vladimíra Spilková, prof. Stanislav Štech, děkani pedagogických fakult prof. Jan Picek, doc. Jiří Němec, doc. Daniel Jandačka, prof. František Mezihorák nebo děkani filozofických fakult doc. Jiří Kubeš a doc. Michal Pullmann. Ve shodě s těmito stanovisky žádáme o vypuštění § 9a z vládního návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících.

Vážené senátorky a vážení senátoři, prosíme zvažte před hlasováním o jednotlivých pozměňovacích návrzích k novele zákona o pedagogických pracovnících všechny výše uvedené argumenty. Vznikly na základě dlouholetých zkušeností, které vycházejí z naší každodenní praxe. Velmi bychom ocenili, kdybyste více naslouchali ředitelům škol, učitelům i dalším pedagogickým pracovníkům, kteří se sdružují v reprezentativních organizacích, a konzultovali s nimi legislativní změny. Je nám velice líto, že někteří politici naslouchají pouze jednotlivcům, jejichž názory jsou výrazně menšinové. Nebo nejrůznějším aktivistickým a lobbistickým organizacím (například Eduin, o.p.s.), u nichž není jasná motivace, proč prosazují pravý opak toho, o co usilují pedagogičtí pracovníci, kteří na rozdíl od nich ve školství pracují a denně se v praxi potýkají s problémy, jež současná náročná situace způsobená koronavirovou epidemií přináší.

V Praze dne 16. března 2021

Zdroj informací: Pedagogická komora
Náhledové foto: Pixabay