Domů Aktuality

Učitelka a lektorka finanční gramotnosti Jana Soukupová: S finanční gramotností začněte u dítěte co nejdříve

Radek Štěpán 01. 11. 2024 76 zobrazení

Znají vaše děti hodnotu peněz? Pokud ano, máte do jisté míry vyhráno. V opačném případě může nastat velký problém. Finanční gramotnost je dnes poměrně hojně skloňovaným termínem. Více o tomto tématu prozradí učitelka a lektorka finanční gramotnosti Jana Soukupová, která se v rámci projektu ManoMoneta věnuje finančnímu vzdělávání dětí na základních školách. Během nichž společně s kolegy proškolila více než 1 000 dětí. Její rady proto vycházejí z praxe, nikoli z teorie. Třeba se i vám budou náramně hodit.

Kdy a kde začít s finanční gramotností?

S finančním vzděláváním je ideální začít co nejdříve. I malé děti mohou postupně vnímat hodnotu peněz, a to například formou jednoduchých rozhovorů s rodiči o cenách základních věcí, jako jsou potraviny. Důležitou roli hrají samozřejmě i školy, které se mohou věnovat i dětem, které třeba nemají dostatečné znalosti z domova.Může jít například o žáky, jejichž rodiče mají sami nízkou úroveň finanční gramotnosti, na finanční vzdělávání nemají čas nebo si jednoduše neuvědomí, jak je důležité právě již v dětském věku.

Je oprávněný strach některých rodičů, že na finanční vzdělávání svých dětí nemají dostatečné ekonomické vzdělání?

Někteří rodiče se mohou skutečně domnívat, že bez ekonomického vzdělání nemohou své děti dostatečně vést, ale to jsou zbytečné obavy. Není třeba mít odborné znalosti, stačí dětem ukazovat běžné příklady z každodenního života, třeba jak nakládat s kapesným, proč šetřit nebo s nimi mluvit o základních příjmech a výdajích domácnosti. Finanční vzdělávání funguje na logických a jednoduchých principech, a tak může začít opravdu jen vzájemnou komunikací o běžných životních situacích.

Jana Soukupová: Foto se svolením Jany Soukupové

Co tedy mohou rodiče sami udělat?

Kromě již zmíněné včasné komunikace mohou začít s jednoduchými hrami, jako je hra na obchod, kdy si děti vyrobí vlastní peníze a poté v domácím krámku nakupují a uvědomují si hodnotu peněz. I v nízkém věku jim můžete pořídit kasičku. Se staršími dětmi můžete hrát i stolní hry, například velmi oblíbené Monopoly, které dětem přirozeně přibližují koncepty příjmů, výdajů i finančního plánování, či hru Cashflow, při které se dozví, jak si peníze vydělat a jak o nich přemýšlet. A v neposlední řadě existuje i řada knih, které si společně s nimi mohou rodiče číst. Princip investic například vysvětluje Robert Kiyosaki ve své knize Bohatý táta, chudý táta

Kdy začít s kapesným a kolik dítěti dávat?

Ideální čas pro kapesné je obvykle od začátku školní docházky, již tedy na prvním stupni, kdy dítě začíná chápat základní hodnotu peněz, učí se spořit a samo se rozhoduje, za co své peníze utratí. S kapesným bych doporučovala začít formou hotovosti, protože pokud již od počátku platí kartou, kvůli „virtuálním” penězům nepřichází do styku s těmi fyzickými a neumí si s nimi poradit. Částka by měla být přiměřená věku dítěte i finanční situaci rodiny. Hlavním účelem kapesného není odměnit dítě, vyjma babiččiny odměny za vysvědčení, ale spíše mu umožnit naučit se s penězi zacházet, rozložit si útratu v čase a učit se hodnotě peněz praktickou zkušeností. Důležité je také nepenalizovat dítě, pozastavení kapesného jako trest například za čtyřku v žákovské knížce je špatná metoda výchovy. Kapesné by měla být pravidelná částka, stejně jako když my dostáváme pravidelně výplatu.

Co je klíčové pro zdravý vývoj?

Určitě naučit dítě rozlišovat mezi přáním a potřebou. A čím dříve to uděláte, tím lépe je připravíte na jeho vlastní rozhodování. Berte děti na společné nákupy a vysvětlujte jim při něm, jak dlouho by na položky v nákupním vozíku museli šetřit oni a jak dlouho na něj vyděláváte vy. Dítě by se mělo naučit respektovat, že nemůže mít všechno hned a mělo by umět poznat, které položky jsou pro něj dosažitelné a kdy je potřeba vyvinout větší úsilí pro jejich získání.

Faktorů, které mohou ovlivnit finanční vzdělávání je mnoho. Které jsou pro vás jako pedagoga se školní praxí ty nejpodstatnější?

Ve školách se setkáváme například s fenoménem jakési nárokovosti na stát. Není neobvyklé, že se na našich workshopech ManoMoneta ukáže, že rodina čerpá státní podporu, a tak se dítě často domnívá, že se o něj stát postará. Tento model však v dětech již od útlého věku nastavuje špatné finanční návyky. Školy potom mohou ve výuce velmi pomoci, pokud se finančnímu vzdělávání věnují poctivě a intenzivně a zároveň dokážou dětem předkládat dobré příklady. Kazuistika je, nejen ve výuce finanční gramotnosti, velmi užitečná.

S věkem je třeba navyšovat i znalosti dětí. Měly by znát sociální pojištění a další důležité věci. Jak na to?

S rostoucím věkem by se přirozeně měla rozšiřovat i finanční gramotnost tak, aby si děti osvojily potřebné informace pro zodpovědné nakládání s penězi v dospělosti. Ideální je postupně přidávat informace o praktických tématech, jako jsou daně, sociální pojištění, půjčky nebo spoření. Projít s dětmi můžete výplatní pásky a pracovní smlouvy, čímž je připravíte na jejich první brigádu. Do toho, co si ale za první vlastní peníze z brigády pořídí, jim nezasahujte. Pokud v této fázi výchovy již tápete, nebojte se využít chytré pomocníky. Můžete zvolit weby typu nekrachni.cz, které vás odkážou i na další praktické mobilní aplikace.

Jak by se měla k finanční gramotnosti dětí stavět škola?

Školy by měly vnímat finanční vzdělávání jako důležitou součást celkového rozvoje dítěte a přistupovat k němu systematicky a při pravidelné výuce, nikoli jen v rámci jednorázových přednášek. Je důležité, aby se finanční gramotnost ve školách neomezovala pouze na teorii, ale také dětem poskytovala praktické nástroje a příklady. Školy mohou využívat také externí experty. Skvělým krokem může být zavedení projektů, jako jsou právě workshopy ManoMoneta, které umožňují dětem seznámit se zážitkovou formou se základními finančními pojmy a pochopit ekonomické souvislosti.