Ukončili jste jednání o smlouvě? Můžete platit!

Pokud vyjednáváte o jakékoli smlouvě a na poslední chvíli si její uzavření rozmyslíte, můžete za to být odpovědní. Jinými slovy – druhá strana po vás  bude moci požadovat náhradu škody. To upravuje nový občanský zákoník, a my se dnes společně na tuto problematiku podíváme.

Dnes je zákon přesný

Jde o takzvanou předsmluvní odpovědnost. Ta byla sice řešena i před nabytím platnosti i účinnosti nového občanského zákoníku (před 2012 respektive 2014), avšak docházelo se k ní většinou až při výkladu konkrétních situací soudními rozsudky. Dnes existuje i přesná právní úprava. Občanský zákoník vám tedy vcelku přesně říká, zda jste odpovědní. Pokud ano, tak v jakém rozsahu. Obecně je důležitý princip poctivosti v § 6 NOZ. Konkrétní jsou pak §§ 1728 a následující. 

Svoboda odstoupení

Pojďme si uvést příklad. Osoba chce pronajmout byt. Přihlásí se dva zájemci. Jeden nabídne velice dobrou nabídku, druhý jej pak ještě přeplatí, takže dostane nájem on. První si tedy najde jiné prostory, ale druhý si podpis rozmyslí. Osoba, která chtěla pronajmout svůj byt tak přišla o peníze. Obecně platí, že existuje svoboda i u odstoupení z vyjednávání o smlouvě. Dospějí však jednání do takového stádia, kdy se jeví uzavření jako vysoce pravděpodobné (dle § 1729 odst. 1 NOZ), jedná nepoctivě ten, kdo bez spravedlivého důvodu jednání ukončí. V takovém případě pak můžete nahrazovat druhé straně škodu.

Kolik nahrazujete?

Pokud by se tedy tak stalo, může po vás druhá strana chtít někdy ne úplně malý obnos peněz (záleží na charakteru zamýšleného právního jednání). § 1729 pak stanoví, že nepoctivě jednající strana nahradí té druhé škodu. Ta bude maximálně tak vysoká, jako je obvyklý rozsah odpovědnosti za ztrátu z neuzavřené smlouvy. V praxi by to pak tedy znamenalo, že druhá strana bude odpovědna za ušlý zisk. Ve výše zmíněném případě by to byla výše ušlého nájemného.