10. dubna vydal Ústavní soud České republiky rozhodnutí, ve kterém se přiklonil na stranu dlužníka v exekuci. Dnes si jej představíme a podíváme se na to, jaké to může mít důsledky na nové posuzování půjček a lichvy.

O co šlo?

Muž, který si před deseti lety půjčil 25 tisíc korun. Postupem času se jeho celkový dluh postupně vyšplhal až na neuvěřitelných 900 tisíc korun. Nejvíce to zapříčinila jedna ze složek příslušenství pohledávky – úrok z prodlení. Ten věřitel stanovil na enormní 1 % za den (!). Když se dostal dlužník do problémů, následoval i soudní spor. konkrétně u Obvodního soudu pro Prahu 4. Zde se snažil argumentovat tím, že podmínky jsou nepřiměřené. Soud však nepřezkoumával podmínky, jen potvrdil výši dluhu, což následně udělal i odvolací soud.

Případ skončil až u Ústavního soudu

Spor se vlekl mnoho let, a nakonec se dostal až před instituci, která stojí úplně mimo soustavu českého soudnictví – Ústavní soud České republiky. Ten věc posoudil a došel k závěrům, které mohou v budoucnosti pomoci mnoha dalším dlužníkům v obdobné situaci. Tedy když se dostanou do situace, kdy nemohou splácet dluh, který je pro ně v konečném důsledku velmi nevýhodný. Ústavní soud řekl, že obecné soudy musí hodnotit i konkrétní podmínky daného případu. Tyto soudy mají také stanovit maximální výši úroků z prodlení, které jsou ještě v mezích a které jsou již za hranou. V praxi tak mají zastavit část exekuce, která již tuto hranici přesahuje. Nakonec ještě Ústavní soud zdůraznil: „Obecným soudům c exekučním řízení přísluší zabývat se zásadními vadami exekučního titulu. Jsou povinny zastavit výkon rozhodnutí také v případech, v nichž by vedl je zjevné nespravedlnosti, nebo byl dokonce v rozpory s principy právního státu“.

Naděje do budoucna?

Může jít o klíčový nález Ústavního soudu (dle jehož ustálené judikatury, by obecné soudy měly rozhodovat) proti lichvě a zneužívání špatných podmínkách lidí, kteří si potřebují půjčit peníze. Soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková uvedla, že nejde o to, že dlužník nemá platit úroky za peníze, které si půjčí. Jen jde o jejich přiměřenost a spravedlivou rovnováhu mezi právy věřitele a dlužníka. A soudy to musí zkoumat. Může tedy jít o důvod k zastavení části exekuce a o vadu exekučního titulu.