V České republice žije nejméně chudých lidí, říkají představitelé Evropské Unie

Ačkoli si Češi poměrně často a hlasitě stěžují na svou špatnou finanční situaci, která nedovoluje utrácet peníze za běžné radosti, Evropská Unie si naopak myslí, že si našinci oproti ostatním žijí nadstandardně dobře. Z nedávného průzkumu vyplývá, že každý šestý občan EU bohužel spadá do nelichotivé skupiny chudých. Česká republika je však jedinou zemí, kde se procento chudoby zastavuje před číslem 10. Podle čeho se dá ale vlastně určit, že je člověk chudý nebo bohatý? Kde je ta pomyslná hranice? Na to se vám pokusíme odpovědět.

Hranice chudoby se v rámci každého státu liší

Jednotlivé státy Evropské Unie snad nemohou býti více rozdílné a stejně tak se liší i životní náklady (a nároky) jejich občanů. Sociální politika starého kontinentu je však v současnosti natolik vyspělá, že ani chudí lidé zde netrpí existenčními potížemi, jako tomu je například v rozvojových zemích. Na druhou stranu se však nepříliš majetní Evropané cítí odtrženi od společnosti, dá se říci ve vyhnanství, protože jim pravidelné měsíční příjmy nedovolují dosáhnout životního standardu ostatních. Hledět na úspěšné sousedy s bazénem na zahradě, luxusním automobilem a nádherným domem může být opravdu frustrující.

Za chudého člověka je v jednotlivých členských státech EU považován ten, jehož disponibilní příjem nedosahuje alespoň 60 % mediální mzdy. Platí to pro jednotlivce i celé rodiny. Do konečného hodnocení přitom nezasahují pouze příjmy z výdělečné činnosti, nýbrž také státní důchody, nemocenské dávky nebo státní sociální dávky.

Průměrnou či vyšší mzdou v rámci Evropské Unie disponuje přibližně jedna třetina zaměstnanců. Medián mzdy se nachází přesně uprostřed mezi nejvyšší a nejnižší hranicí, takže je v tomto směru mnohem přesnější.

Hranice chudoby v České republice, oproti Rumunsku se máme skvěle

Hranice chudoby pro jednotlivce je v České republice stanovena na příjem 4 969 eur ročně. V případě čtyřčlenné domácnosti se dále navyšuje na 10 435 eur v rámci jednoho roku. Při shlédnutí těchto dvou čísel musíme překvapeně konstatovat, že opravdu „chudých lidí“ u nás žije přibližně 9,1 %, což je oproti Rumunsku (23,6 %) nebo Bulharsku (23,4 %) vcelku příjemným zjištěním. Je však na posouzení každého z vás, jestli tyto informace považujete za relevantní, nebo vás naopak dokáží rozčílit.