V podobě drobné elektroniky vyhazujeme tuny drahých kovů
Aniž by si mnozí z nás uvědomili, co všechno může jejich prostřednictvím končit v odpadcích, zcela běžně vyhazujeme drobnou elektroniku. Zahlcení těžkými kovy a současně i dalšími toxickými látkami, které z ní pocházejí, je pro přírodu velmi zatěžující. To ale není vše, zbavujeme se také ohromného množství drahých kovů. A přitom by stačilo tak málo.
Sběrný dvůr i speciální kontejner
Zpětný odběr elektroodpadu funguje v řadě měst i obcí na jedničku. Řada lidí však tyto možnosti příliš nevyužívá, a to je velká škoda. K dispozici jim jsou přitom prakticky nepřetržitě. Nefunkční spotřebiče není vůbec nutné nechat povalovat u silnice nebo házet do kontejneru na směsný odpad. Je to snadné: sběrné dvory nebo červené kontejnery má ve svém dosahu opravu každý.
Elektroodpad je možné v řadě případů znovu využít. V horších případech je lze alespoň ekologicky zlikvidovat. Nehrozí tak žádné riziko znečištění přírody toxickými látkami ani těžkými kovy.
Vyhněte se spalovnám odpadu. Jak?
Házejte elektroodpad na správné místo, do běžného odpadkového koše nepatří, Chraňte přírodu, i malou částí vytříděného elektroodpadu přispějete k užitku. Elektroodpad vzniká třeba při vyhození notebooku. A mimochodem, na výrobu 3 kg notebooku připadá přibližně 1200 kg odpadu. Vraťme se ale k elektroodpadu, jehož další osud maáme v rukou mi, coby uživatelé.
V celkovém globálním měřítku by tak oněch přibližně 9 milionů tun vyhozené drobné elektroniky mohlo klidně stát na korbách nákladních aut v koloně, která by však rozhodně nebyla krátká. Tvořila by řadu dlouhou zhruba 5640 km. To je cesta dlouhá přibližně jako z Prahy do Súdánu.
Foto: Pixabay
Zpívající plyšáci i knížky patří mezi nebezpečný odpad
Elektroodpad se skrývá často i v těchto jinak nenápadných předmětech. Jsou to například elektrické kartáčky, elektronické cigarety vape, nabíječky, dálkové ovladače, sluchátka, nebo i obyčejné žárovky. Z hraček to mohou být vláčky, autodráhy, nebo i drony.
Dají se z nich přitom těžit kupříkladu drahé kovy jako zlato či vzácné lithium. Jde také o měď, zinek, nikl, stroncium či cesium, to vše v celkové hodnotě asi 10 miliard dolarů ročně (v přepočtu přes 200 miliard Kč). Tyto suroviny je těžké dobývat, navíc se často těží v rozvojových zemích a je třeba se zamyslet i nad nemalými náklady, které musíme vynakládat za jejich dovoz. Každý kousek elektroodpadu má navíc obrovský význam pro naši planetu.
Třídit kovy lze i pomocí nanorobotů
Stále se zlepšují metody recyklace, mezi ty nejzajímavější patří využití chemických „nanorobotů“. Tito malí roboti dokáží na sebe navázat těžké kovy tak, aby se daly snadno získat i k dalšímu využití. Je ale třeba, abychom elektroniku třídili. Takže třiďte odpad, má to cenu zlata.
Zdroje informací: https://edition.cnn.com/2024/03/20/climate/electronic-waste-recycling-climate-un/
Náhledové foto: Pixabay
Peníze mě vždy fascinovaly. O své zkušenosti se s vámi rád podělím.
