Vakcína proti koronaviru: Čas jejího příchodu neznáme, ale pracuje se na ní

Vakcína proti koronaviru: Zdroj ilustračního náhledového obrázku Pixabay.com

Globální očkování proti koronaviru. Přesně to si přejeme prakticky všichni. Jen se k tomuto řešení dopracovat… Jednoduché to zcela jistě nebude. I když se onen lék proti nemoci COVID-19 najde, stejně bude zapotřebí překonat ještě mnoho dalších překážek souvisejících s jeho aplikací. Vakcínu se stačí vytvořit zhruba 35 různých společností a akademických institucí. Minimálně čtyři z nich již testovali své vakcíny na zvířatech. Jednou z nich je také biotechnologická firma Moderna sídlící v americkém Bostonu. Ta se má údajně zapojit do aplikace vakcíny na lidech co nejdříve.

Čínská snaha o poznání genetického materiálu Sars-CoV-2

Rychlost v získávání vakcíny je dána i usilovnými a včasnými snahami Číny o zachycení genetického materiálu Sars-CoV-2, tedy viru způsobujícího COVID-19. Čína sekvenci týkající se tohoto viru sdílela již na počátku ledna. Díky tomu mohly pěstovat virus různé vědecké skupiny po celém světě. Ty studují hlavně systém napadání lidských buněk a vznik onemocnění. Práci na vakcínách do jisté míry usnadňuje i fakt, že si svět prošel již dvěma epidemiemi podobných virů, a to v letech 2001-2004 Čína, kde šlo o SARS, a Saudská Arábie v roce 2012, kdy se jednalo o MERS.    

Vakcíny se možná využijí

Ohniska obou nákaz byla potlačena, nicméně práce na vakcínách se pozastavily. Jednou ze společností majících k dispozici tyto vakcíny, je mimo jiné firma Novavax sídlící v Marylandu. Hovoří se o tom, že aplikace vakcíny na lidech by měla přijít právě letos na jaře. Společnost Moderna spíše staví na poznatcích týkajících se vakcíny proti MERS. Ty byly prováděny konkrétně v americkém Národním institutu alergických a infekčních nemocí v Bethesdě v Marylandu.   

Podobný genetický materiál

Samotný sars-CoV-2 sdílí zhruba 80 až 90 % vlastního genetického materiálu s virem, který v minulosti způsobil SARS. Ostatně odtud pochází i jeho název. Oba dva viry mají proužek kyseliny ribonukleové uvnitř kapsle sférického proteinu. Díky hrotům se zachytí na buňkách v plicích. Jakmile se vir dostane dovnitř, vytvoří kopii sebe samého a buňky zabíjí, než se rozdělí.

Jak fungují vakcíny?

Na totožném principu, kdy jsou složeny z minimálního množství patogenu. Ten se po injekčním vpichu postará o vznik protilátek. Ty by se měly aktivizovat v momentu, kdy opět dojde k napadení organismu daným virem. Některé projekty používají ony osvědčené tradiční postupy, jiné jdou odlišnou cestou. Například Novavax se snaží vytvořit rekombinantní vakcínu. Jde o extrakci genetického kódu pro proteinový bod. Jinak je zajímavý také projekt německé společnosti CureVac, která pracuje především s RNA. Údajně by měla být k dispozici na podzim. EU podpořila její vznik částkou 80 milionů eur.

V každém případě si všichni přejeme, aby některá z vakcín byla k dispozici co nejdříve. Nezbývá než doufat…

Zdroj textu: theguardian.com