Virtuální sídlo ve světle zákonů. Je vůbec legální?

Uvažujete o založení virtuálního sídla společnosti. Není divu, poslední dobou se jedná o vcelku progresivně se rozvíjející trend. Určitě ale není od věci podívat se na virtuální sídlo z pohledu zákonných norem. Samotnou úpravu sídla právnické osoby obsahuje § 429 a § 136 a.n. zákona č. 89/2012 Sb. v občanském zákoníku. Jinak ale některé další záležitosti najdeme také jako součást zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Jak je tedy virtuální sídlo řešeno? Oč se vlastně jedná a jaké jsou jeho výhody a nevýhody? Na to se podíváme podrobněji v následujících řádcích.

Žádná zvláštní úprava

Samotná problematika virtuálního sídla není z hlediska zákonných norem nijak konkrétně upravována. Jak již bylo naznačeno, řídí se především zákony obsaženými v občanském zákoníku. Co je tedy vlastně ono virtuální sídlo? Je legální mít takové sídlo, ač v něm vlastně nikdo fakticky nesídlí? Legální samozřejmě je…

Definice virtuálního sídla

Ustanovení § 429 občanského zákoníku jasně hovoří o tom, že sídlo společnosti je adresa, jež se zapisuje do veřejného rejstříku. Samotné virtuální sídlo je definováno jako služba, která je poskytována konkrétní společností právnické osobě. Jde o adresu, jež bývá zapisována do obchodního rejstříku a je považována za sídlo zmiňované právnické osoby. Daná firma zmiňované sídlo prakticky nepoužívá. Na jedné jediné adrese mohou mít sídlo různé společnosti. Nejde o nic nelegálního, takže obavy stranou.

Klady a zápory virtuálního sídla společnosti

Výhod virtuálního sídla je hned několik, na což se zejména při zakládání s.r.o. hodně dbá. Tou největší předností je bezesporu prestiž. Je jasné, že sídlo třeba v Praze bude mnohem prestižnější než někde v Horní Dolní. Jinak také uspoříte velkou porci nákladů ve srovnání s klasickým pronájmem kanceláří fyzického charakteru. Na druhou stranu se ale můžete připravit na častější kontroly ze strany finančních úřadů.