Vlastnictví katedrály sv. Víta. Spory trvaly téměř 20 let

Možná si tuto problematiku pamatujete. Je to docela pravděpodobné, protože otázky o vlastnictví katedrály sv. Víta v Praze započaly v roce 1992 a na dlouhých osmnáct let zaměstnaly soudy, politiky a církevní hodnostáře. Nakonec se podařilo dojít k dohodě mezi státem a církví. Jak spory probíhaly?

Počátek sporu – určovací žaloba proti kanceláři prezidenta

Vše začalo předposlední den roku 1992. V ten den totiž Náboženská matice podala určovací žalobu o vlastnictví na Kancelář prezidenta republiky. Šlo zejména o katedrálu sv. Víta. Ne však jen o nic. Předmětem sporu byly i další nemovitosti na Pražském hradě. Církev si totiž nárokovala prostory, které Kancelář prezidenta republiky převzala v roce 1954 na základě vládního nařízení, které zřizovalo chráněnou oblast Pražského hradu.  Po dvou letech přišel první rozsudek. Obvodní soud Prahy 1 rozhodl, že vlastníkem katedrály je Katolický metropolitní kostel u sv. Víta (šlo o církevní subjekt). Správa pražského hradu a kancelář prezidenta se však odvolaly. V roce 1995 pak pražský městský soud vrátil pro pochybení v procesní stránce řízení zpět k soudu obvodnímu.

První pokusy o smír

V roce 1997, tedy po dvou letech od toho, co druhoinstanční soud vrátil spor k projednání k soudu v prvním stupni, se poprvé začalo hovořit o smírném řešení obou stran. Církve a státu. Nakonec se však takové smíření nedotáhlo do konce. Případ tedy opět rozhodoval Obvodní soud pro Prahu 1. Rozsudek však vynesl až v roce 2005. Vlastníkem se tedy v tomto roce nakonec stala Metropolitní kapitula u sv. Víta, což následně potvrdil i odvolací soud. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových však podal dovolání. Případ, respektive dovolání v této věci, tak tedy měl řešit Nejvyšší soud České republiky. Církev mezitím zahájila správu v chrámu a společností byla kritizovaná zejména za rozšíření placených prostor chrámu.

Nejvyšší soud vše změnil

Nejvyšší soud však nakonec rozhodl o dovolání a zrušil předchozí rozsudky. Správy se opět chopila Správa Pražského hradu. Obvodní i městský soud pak již respektovaly nejvyšší soud, který konstatoval, že vlastníkem je právě stát. To se psal již rok 2008. Církev se pak chtěla opět dovolávat u nejvyššího soudu. Dovolání však bylo zamítnuto. Církev podala ústavní stížnost a při neúspěchu měla v úmyslu bránit se i u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Nakonec však do čela církve stanul v roce 2010 Dominik Duka, který krátce po nástupu uzavřel se státem smlouvy, dle níž se staraly oba subjekty (stát a církev) o katedrálu společně. Církev tak vzala v roce 2010 ústavní stížnost zpět.

Zdroj úvodní náhledové fotografie: Pixabay.com