Výběrové první třídy: Nesmyslné umetání cestičky

Máte dítě v mateřské škole a uvažujete, na jakou školu ho dáte? Dnes logická záležitost, vždyť alternativ je poměrně hodně. Doby, kdy dítě patřilo spádově do území určité školy, už jsou dávno pryč. Ano, spádově lze situaci brát stejně jako v minulosti, jen onen výběr je novinkou. Takřka každý rodič si dnes myslí, že jeho potomek je výjimečný, a chtěl by ho dát do co možná nejlepší třídy. Existuje ale taková?

Konkurenční boj škol jako smutná součást reality

Placení pedagogů od žáka se naštěstí pomalu stává minulostí, nicméně konkurenční boj škol nikoli. A to je špatně. Učitelky ze základních škol míří do mateřských škol, aby prezentovaly svoji vzdělávací instituci jako tu, jež je top. Některé jdou utahané po celém dni učení, jiné se přemůžou, zahrají dokonalé divadlo, pobaví a rodiče jsou jejich. Letáky, reklamní kampaně atd. Boj jako v soukromém sektoru mezi firmami. Tady ale na místě úplně není. Školy by si měly pomáhat, a to nehledě na počet dětí…

Výběrové první třídy jako nová zbytečnost

Moderní trend velí integraci. Do tříd se dostávají děti, které by jinak v minulosti skončily ve zvláštních školách. Jakýmsi protipólem je vznik výběrových prvních tříd. Školy slibují, že se dětem budou věnovat individuálně, budou se učit jazyk a zkrátka toho dostanou naloženo více. Rodiče na to samozřejmě slyší. Podle čeho se však děti do takových tříd vybírají? Lépe kreslí, zarecitují delší básničku, něco už napíšou, přečtou… Těžko říct, jestli takováto selekce bude lepší. Spíše ne. Nač ostatně vzpomínáte ze základní školy vy? Ve třídě musel být nějaký grázlík, občas jste dostali i nějakou poznámku, poznali jste zkrátka všechno. Izolací se nedosáhne ničeho. Když je dítě opravdu dobré i v obyčejné třídě, půjde do výběrové třídy na druhém stupni, případně na nižší gymnázium. Ve vybrané třídě v podstatě přichází o zajímavé věci a bude vzpomínat „jen na učení“.

Změny ve školství? Ano, ale špatné

Proč vlastně stávkovali učitelé? Bylo to jen skrze peníze? Ne, nebylo. Veřejnost má poněkud mylnou představu. Stávkovalo se za postavení učitele ve společnosti. Má minimální pravomoci. Škole vládnou rodiče, které své děti mnohdy neumí vychovávat. Buď jim umetají cestičku, separují je od ostatních dětí, neposílají je do družin a na kroužky, nebo je naopak nechávají růst na ulici. Tady je problém. Který se ale očividně neřeší…