Výživné mezi manžely a kdy jej lze požadovat

Občanský zákoník nezná pouze výživné mezi rodiči a potomky. Stejně tak existuje vyživovací povinnost mezi manžely. I v tomto vztahu může mít jeden manžel vůči druhému povinnost platit mu výživné, a to dokonce i  v případě rozvodu a v době po rozvodu. Dnes se na tyto pravidla podíváme.

Výživné mezi manžely dle občanského zákoníku

• 687 občanského zákoníku stanovuje výživné mezi manžely. Vyživovací povinnost je dle tohoto ustanovení v tom rozsahu, že manželé mají nárok na stejnou hmotnou a kulturní úroveň života. Zákon stanoví, že: „Manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte a rodičů.“ No a kdy lze výživné či plnění vyživovací povinnosti požadovat? Musí nastat situace, kdy jedem z manželů není schopen zajišťovat si své potřeby či k tomu sice je schopen, avšak v rozdílné míře než druhý manžel a vzniká tedy nerovnost jejich hmotné a kulturní úrovně.

Prosazení nároku u soudu

Pokud neplní manžel dobrovolně svou vyživovací povinnost, pak o tomto rozhodne soud, který může uložit povinnost platit pravidelnými částkami výživné vůči manželovi. V rámci žaloby uvedete rozhodné skutečnosti a navrhnete soudu, aby vydal rozhodnutí v určité výši. Ten tento nárok zhodnotí a rozhodne o něm. Toto řízení je osvobozeno od soudního poplatku. Nutno však dodat, že tato vyživovací povinnost se týká jen a pouze sezdaných partnerů – manželů. Neuplatní se tedy mezi nesezdanými páry. Pakliže byste v takovém případě návrh k soudu podali, nebyl by váš návrh úspěšný.

Výživné na rozvedeného manžela

Vyživovací povinnost však může nastat i u manželů, kteří se rozvádějí či jsou již rozvedení. Výživné dle této úpravy lze žádat až po právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství. Vyživovací povinnost mezi rozvedenými manžely by se však primárně měla řešit v dohodě manželů nebo rozvedených manželů. Mohou si ujednat například takzvané odbytné, kdy jde o vyplacenou částku, která druhého manžela zprošťuje další vyživovací povinnosti. Pokud však není dohoda možná, lze se domáhat výživného od svého bývalého manžela u soudu. Rozsah výživného je takový, že již zde není nárok na stejnou životní úroveň. Bývalý manžel má nárok jen na přiměřenou výživu, tedy výživu k zajištění životních a dalších osobních potřeb. Výživné lze ale žádat na dobu maximálně 3 let.

Zdroj: Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, https://www.vyzivne.cz/vyzivne-rozvedeneho-manzela/,  https://akpytela.cz/clanky/vyzivne-manzela-a-rozvedeneho-manzela/,

Náhledové foto – Pixabay