Wellbeing by měl ve škole vystřídat workbeing, jinak už nebude pracovat vůbec nikdo

Každý z nás by se chtěl mít v životě dobře a cítit se maximálně příjemně v jakémkoli okamžiku. Jak všichni víme, reálné to pochopitelně není. Tak jako tak by se ale pocit osobního štěstí a toho, že se nám daří, měl odvíjet především od našich vlastních úspěchů, píle a pochopitelně lidí, kterým na nás záleží. Šťastný život se zkrátka odvíjí od mnoha okolností kolem nás, na nichž ale máme lví přičinění my sami. Nikdo nás přitom nenaučí, jak se mít skvěle. Nebo ano? Wellbeing zřejmě míří na základní školy.

Naučíme děti mít se dobře

Čtyři kouzelná slova jako vystřižená z moderní školní psychologické knihovničky. Respekt, rozmanitost, rovnost a resilience. Děti budou odolné vůči psychicky náročným situacím, zvládnou stresy a překonají nejednu krizi. Vynikající. Rozvíjena bude především emoční gramotnost a silné stránky dítěte. Ideálně pochopitelně formou her a aktivit, jež děti budu bavit. Témata typu pozitivního vyhledávání nebo schopnost vnitřního dialogu. A co třeba tematika genderu. Děti se naladí tak, aby jim bylo dobře. Ano, paráda, ale kdy se vlastně budou učit?

Děti už se dobře mají, mnohdy až příliš

Stačí se podívat přímo do konkrétních tříd. Většina dětí vnímá úspěch a šťastné žití podobně jako my dospělí. Prostě chtějí mít solidní známky, být dobré v nějakých sportech nebo koníčcích. To je všechno. Pak se najde pár jedinců, kteří se pochopitelně hledají a nějaký wellbeing by jim třeba mohl částečně pomoct stejně jako práce psychologa, což bylo vždy běžné. Jinak jsou ve třídách mnohé děti vychovány v americkém stylu.Mám kopu sebevědomí, ale umím úplné nic. A to jsem velmi slušný. Těm by se wellbeing strašně hodil…

Co na to učitelé?

Podle dotazníkového šetření mezi učiteli, jež zorganizovala Pedagogická komora, souhlasí s tím, že by se do textu rámcového vzdělávacího programu měl vymezit tento termín, celkem 40 % pedagogů. Když jsem mluvil s některými učiteli, ťukali si na čelo. A vůbec se jim nedivím.

Workbeing jako cesta

V souvislosti se zmíněným termínem mě napadá jiný analogický, asi trochu zkomolený anglický výraz, a to workbeing. Vždyť některé děti vůbec neví, jak vypadá fyzická práce. Pěstitelské práce a dílny se na mnohých školách zrušily, na jiných silně omezil počet hodin. Spousta rodičů samozřejmě vede své děti k práci. Mnozí ale vůbec. Děti si pak myslí, že budou vydělávat miliony natáčením videí na sociální sítě a dostávají se zcela mimo reality. Potřebovaly by naopak čichnout k tvrdé práci, aby si uvědomili, že se peníze nevydělávají samy. Dobře si pamatuji na brigády, jimiž jsme si museli dříve projít, abychom měli nějaké ty peníze. Proč bychom nyní měli děti učit, jak se mít dobře? Naučí je to život a fakt, že budou muset pracovat. Naučí je to pocit z dobře odvedené práce, který mohou mít ostatně už ve škole. Dítě by mělo hlavně vědět, že si vydělá spousty peněz poctivou prací. Živit se přitom může hlavou nebo rukama. Je to úplně jedno.      

Zdroje info: https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-do-skol-ma-nove-prijit-i-wellbeing-neni-jasne-jak-to-ucit-40407989

https://www.pedagogicka-komora.cz

http://prothea.cz/blog/co-je-wellbeing/

Náhledové foto: Pixabay