Zahraniční turisté nám budou chybět, ztráty budou obrovské

V poslední době je cestovní ruch diskutován především v souvislosti s uvolňováním režimu cestování pro české turisty v Chorvatsku, Řecku a dalších typických dovolenkových destinacích. Trochu ve stínu těchto novinek se skrývá a narůstá problém, který se dotkne všech občanů České republiky. Propad v počtech zahraničních turistů, kteří do naší země letos přijedou, bude natolik velký, že jeho ekonomické důsledky pocítí doslova každý kraj.

Praha první na ráně

Praha jakožto nejčastější cíl zahraničních turistů utrpí kolapsem cestovního ruchu nejvíce, odhady hovoří o propadu příjmů ve výši 64 miliard korun a ztrátě více než 36 tisíc pracovních míst. Problémy Prahy se ale nevyhnutelně přelijí i do dalších krajů. Jedním z důvodů je fakt, že na služby cestovního ruchu v Praze jsou navázané dodavatelské řetězce vycházející ze všech krajů republiky, druhým potom to, že i další kraje samy pocítí pokles příjmů související s nižším počtem zahraničních turistů.

Jako další nejvíce postižené kraje jsou zmiňovány Karlovarský kraj a Jihomoravský kraj. V Karlovarském kraji očekávají ztrátu více než 8 tisíc pracovních míst, v Jihomoravském kraji téměř šest tisíc. Relativně dobře by naopak mohl dopadnout Kraj Vysočina (1500 zaniklých pracovních míst) a Pardubický kraj (1300 pracovních míst).

Je zřejmé, že kraje se budou snažit nahradit výpadek ve svých příjmech tím, že přilákají domácí turisty. Nelze nicméně předpokládat, že pouze turistika v rámci ČR bude moci nahradit tak významný úbytek té zahraniční. V tomto ohledu nezáleží pouze na počtu českých turistů, kteří nahradí ty zahraniční, ale i na povaze nabízených služeb a ochotě domácích zákazníků platit za ně stejně jako ti zahraniční. Typickým příkladem jsou lázně, kde česká klientela nemůže nikdy zcel nahradit tu zahraniční.

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Co dál?

Z pohledu letošní prázdninové sezóny je taktika jasná: přilákat Čechy. Problém je v tom, že jednotlivé kraje si budou navzájem konkurovat a úspěch jednoho bude neúspěchem druhého. Zkrátka a dobře, z pohledu celé České republiky přetahovaná o turisty mnoho nezmění. I v případě, že Češi hromadně vymění zahraniční dovolenou za tuzemskou, lze počítat jen s částečným nahrazením ztrát.

Bohužel lze očekávat, že cestovní ruch se bude na úrovně před krizí dostávat několik let. Jisté koneckonců není ani to, zda se např. nedočkáme změn v chování lidí i firem, které budou méně vysílat své zaměstnance na služební cesty, případně se budou méně pořádat kongresy, jejichž část se přesune do online prostředí. To vše bude znamenat pro oblíbené destinace ztráty, které se projeví i mimo odvětví cestovního ruchu.

Je tedy v zájmu všech, aby se cestování co nejdříve vrátilo do podoby, jakou jsme znali před vypuknutím pandemie. Tím hlavním faktorem, který o tom bude rozhodovat, bude ale samozřejmě vývoj epidemie samotné. Nelze čekat, že by Česká republika mohla letos v létě přivítat návštěvníky např. ze Spojených států, jezdit by ale mohli začít Němci, Rakušané, Číňané či Jihokorejci.

Zdroj náhledového obrázku: Pixabay.com