Základní informace o konkurenční doložce

Pokud jste se rozhodli změnit zaměstnání a chystáte se k podpisu nové smlouvu, možná se v rámci tohoto aktu setkáte také s takzvanou konkurenční doložkou. Ta je speciálním ujednáním mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, které spočívá v tom, že po případném skončení pracovního poměru nesmíte po určitou dobu vykonávat výdělečnou činnost shodnou s předmětem podnikání společnosti aktuální. Jednoduše není možné, aby měla nová práce konkurenční povahu.

Zákoník práce hovoří jasně

Zaměstnanec se podle zákoníku práce může prostřednictvím konkurenční doložky zavázat, že v případě ukončení spolupráce se současným zaměstnavatelem nebude předem stanovenou dobu vykonávat další zaměstnání shodující se s předmětem činnosti toho stávajícího nebo takovou, která má vůči němu soutěžní povahu. Dohoda může být uzavřena s ohledem na charakter informací, technologických postupů nebo pracovních znalostí, které zaměstnance po čas pracovního poměru čekají a jež mohou v případě „rozchodu“ ztížit činnost dané společnosti.

Před rokem 2012 bylo možné přistoupit k podpisu konkurenční doložky až po třech měsících zkušební doby, od výše zmíněného data je však možné dohodu uzavřít už na začátku. Zaměstnavatelé tak mají mnohem lépe chráněné citlivé informace a nehrozí vědomé či nevědomé zneužití od konkurence. Maximální lhůta k uzavření konkurenční doložky je pak stanovena na jeden rok od ukončení pracovního poměru.

Zdroj fotografie: Pixabay.com

Za porušení hrozí vysoké pokuty, povinnosti plynou i zaměstnavateli

Pokud zaměstnanec konkurenční doložku poruší, musí dřívějšímu zaměstnavateli uhradit smluvní pokutu ve výši přiměřené povaze citlivých informací. Podrobnosti však zákoník práce neuvádí, takže si firmy mohou onen strop nastavit dle svých vlastních potřeb.

Na závěr nutno podotknout, že konkurenční doložka přináší povinnosti i samotným zaměstnavatelům. Pokud totiž jejich někdejší zaměstnanec dohodu dodrží, každý měsíc má nárok na určitou finanční kompenzaci nejméně ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku v dané společnosti. Splatnost je pak většinou stanovena o měsíc zpětně.

Zdroj úvodní náhledové fotografie: Pixabay.com