Závěť. Co je třeba znát při posledním pořízení?

Uspořádat si své majetkové poměry před smrtí je zcela přirozené. Dnes se tedy podíváme na institut občanského práva, který s tímto vypořádáváním bytostně souvisí. Konkrétně půjde o právo dědické a jeden z jeho stěžejních nástrojů – závěť. Pojďme se podívat na různé aspekty.

Závěť bez notáře?

Závěť se píše zpravidla u notáře. Není však vyloučené napsat si ji sám. Může si ji každý napsat, klidně vlastnoručně. Má to však svá rizika i zjevné nevýhody. Prvním je určitě formální správnost. Například budete chtít, aby vaše auto zdědil například vnuk nebo vnučka. Ovšem jen za podmínky, že úspěšně zakončí střední školu maturitou. Musíte do závěti správně sepsat onu podmínku. Navíc musíte také napsat, co se s autem stane, pokud podmínka nebude splněna.  Na tomto příkladě lze vidět, že pokud chcete mít všechno správně, lepší je zajít za notářem a tam sepsat závěť. Když není napsaná závěť vlastní rukou, potřebujete k uzavření dva svědky. Právě tyto závěti však bývají nejčastěji po smrti zůstavitele napadány.

Vydědění a změna závěti

Při závěti můžete i někoho z dědění vyloučit, tedy vydědit. Jinak nepominutelný dědic tak nedostane nic. Jde to však jen v těchto případech – Vyděděný může být osobou, která:

a)       neposkytla pomoc v nouzi,

b)      trvale neprojevuje o zůstavitele zájem,

c)       byla odsouzena za spáchání trestného činu, který svědčí o její zvrhl povaze,

d)      žije trvale nezřízený život nebo je zadlužen nebo si počíná marnotratně.

Pokud budete chtít následně závěť změnit, stačí jen napsat závěť novou. Zde totiž platí princip, že testament novější nahrazuje starší.

Zákonná posloupnost dědiců:

Závěť je nadřazená zákonným ustanovením. Tedy, pokud nechcete dědit dle zákonných dědických tříd, sepíšete závěť, kde si sami upravíte, jak budete dědit. Dědické třídy tak zpravidla fungují tam, kde není žádná závěť, nebo je závětí upravena jen část majetku zůstavitele. Jak dědické třídy vypadají?

1. třída

Manžel nebo manželka zůstavitele a děti, všichni stejným dílem.

2. třída

Nedědí-li potomci, dědí manžel, zůstavitelovy rodiče a popřípadě všichni, kteří s ním žili v jedné domácnosti. Všichni stejným dílem (manžel nebo manželka však minimálně polovina pozůstalosti.

3. třída

Nedědí-li manžel ani rodiče, pozůstalost připadá sourozencům a osobám žijícím alespoň jeden rok ve společné domácnosti.

4. třída – prarodiče

5. třída – praprarodiče

6. třída – praneteře a prasynovci