Živnost jako vedlejší pracovní činnost

Někdy se stává, že peníze z hlavního pracovního poměru nestačí, nebo si jen prostě chcete vydělat nějaké peníze navíc. V takovém případě jste již jistě uvažovali o tom, že si najdete vedlejší pracovní poměr. Existují různé formy smluv, které můžete takto se zaměstnavateli uzavřít. Jednou z nich je i živnostenské oprávnění, které vám umožní podnikat v určité činnosti. A na tu se zaměříme v tomto článku.

Co je vedlejší pracovní poměr?

Abyste mohli živnost provozovat jako vedlejší pracovní činnost, musíte k ní mít hlavní pracovní poměr, v rámci kterého platíte zdravotní a sociální pojištění. Z toho pak plynou jisté výhody – například, že do určité výše zisku, nemusíte z provozování živnosti platit zdravotní a sociální pojištění (podle výše vašeho zisku z podnikání). Za hlavní pracovní poměr přitom může být považována i mateřská a rodičovská dovolená, starobní důchod nebo jiný poměr, v rámci kterého si platíte minimální odvody na zdravotní a sociální pojištění.

Rozhodná částka pro platbu sociálního pojištění

Živnost jako vedlejší pracovní poměr má tu výhodu, že pokud vaše roční příjmy po odečtení výdajů (například paušálních) spojené s podnikáním nepřekročí rozhodnou částku (pro rok 2019 je rozhodná částka ve výši 78 476 Kč), pak nemusíte platit sociální pojištění ani zálohy na něj v příštím roce.

Povinnost podat daňové přiznání

Pokud vaše příjmy z podnikání nedosáhly částky 15 000 Kč za rok, pak jste povinnosti podat daňové přiznání zbaveni. Avšak podnikatel (i když je živnost jako vedlejší pracovní činnost) má povinnost podat daňové přiznání, ve kterém zahrne i příjmy z hlavní pracovní činnosti. Avšak podpora v mateřství ani výše starobního důchodu se do daňového přiznání neuvádějí (pouze v případě, že starobní důchod přesáhl 36násobek minimální mzdy).