Zlato v kurzu: Čína nakupuje drahý kov rekordním tempem

Zatímco svět zápasí s nestabilitou a nejistotou, Čína se stává hnací silou globálního zlatého trhu. Nákupy zlata podporované spotřebiteli, centrální bankou i spekulanty zvedají ceny do dříve netušených výšin. Žlutý kov se tak proměnil v atraktivní útočiště před ekonomickými výkyvy.

Zlatá horečka v Číně

V narušené době plné výzev se zlato jeví jako bezpečný přístav. Reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu a válečný konflikt v Gaze byly prudce rostoucí ceny vzácného kovu. Maxima nad 2400 dolarů za unci však přetrvávají déle, než se očekávalo. Důvodem je Čína a její neutuchající apetit po zlatě.

Zatímco důvěra čínských spotřebitelů v tradiční investice jako nemovitosti či akcie upadá, zájem o zlato nesmírně roste. Čínská centrální banka neúnavně doplňuje své zlaté rezervy, oslabuje závislost na americkém dolaru a skupuje zahraniční měny používané k nákupu žlutého kovu. Zároveň spekulanti v Šanghaji sázejí na další posílení zlata.

Populární zlaté boby

V této euforii získaly obrovskou popularitu drobné zlaté „fazolky“ připomínající zlaté kamínky. Paní Lin, pětadvacetiletá administrativka, je každý měsíc nakupuje. „Stále se snažím více spořit,“ vysvětluje svůj obdiv k levným, záživným zlatým investicím ve tvaru lákavých bobů.

Internetoví prodejci důmyslně přiživují tento jev. Jeden obchodník představoval nákup bobů jako „nakupování, ale investici“. Drobné zlato bylo k mání ve věrných napodobeninách ořechů či jiného ovoce, za cenu jednoho jídla.

Proč zlato?

Investice do zlata se staly atraktivnějšími, protože tradiční investice ztrácejí na atraktivitě. Čínský realitní sektor, kam směřují úspory většiny rodin, se potýká s krizí. Důvěra investorů v akciové trhy v zemi se plně nevrátila a řada velkých investičních fondů zaměřených na bohaté se po neúspěšných sázkách na nemovitosti zhroutila.

S nedostatkem lepších alternativ peníze proudí do čínských fondů obchodujících se zlatem a mnoho mladých lidí se pustilo do sbírání právě malých zlatých fazolí.

Čína hnacím motorem

„Čína je nepochybně hnací silou ceny zlata,“ potvrzuje Ross Norman, výkonný ředitel MetalsDaily.com. „Příliv zlata do Číny se změnil ze solidního na absolutní příval.“ Posilující čínská poptávka žene ceny vzhůru navzdory faktorům, jako jsou vysoké úrokové sazby a silný dolar.

Analytici jsou přesvědčeni, že motivace Číňanů nemá ekonomické opodstatnění, ale pramení spíše z jejich obav a spekulací. „Peníze musí někam jít,“ říká učitelka Kelly Zhong, která ve zlatě vidí bezpečnější alternativu k chaotickému světu.

Centrální banka posiluje pozici

Dalším významným kupcem zlata v Číně je tamní centrální banka. Čínská lidová banka v březnu již sedmnáctý měsíc v řadě doplňovala své zlaté rezervy. V loňském roce nakoupila více zlata než jakákoli jiná centrální banka na světě a do svých rezerv přidala více než za posledních téměř 50 let.

Peking nakupuje zlato, aby diverzifikoval své rezervní fondy a snížil svou závislost na americkém dolaru, který je dlouhodobě považován za nejdůležitější měnu, kterou je třeba držet v rezervách. Čína již více než deset let snižuje objem držených amerických státních dluhopisů. V březnu Čína vlastnila americký dluh v hodnotě přibližně 775 miliard dolarů, což je méně než v předchozích letech.

Zdroje info: Reddit, https://forbes.cz/cena-zlata-na-rekordnim-maximu-poprve-pokorila-hranici-2400-dolaru-za-unci/, https://www.nytimes.com/2024/05/05/business/china-gold-price.html?unlocked_article_code=1.pk0.WSGG.DAeCmly3byiv&smid=nytcore-ios-share&referringSource=articleShare&sgrp=c-cb,

Náhledové foto: Pixabay