Změna klimatu uvrhne světovou ekonomiku do bilionového dluhu, varují vědci

Změna klimatu bude mít v následujících desetiletích devastující dopad na světovou ekonomiku. Vědci odhadují, že do roku 2049 způsobí škody v řádu 38 bilionů dolarů ročně. Tato alarmující čísla zintenzivňují debatu o nutnosti okamžitých opatření a spravedlivém rozdělení nákladů mezi bohaté a chudé země.

Klimatická změna se pomalu, ale neúprosně stává hrozbou pro globální hospodářství. Trojice předních vědců z německých institucí v nové studii zveřejněné v prestižním časopise Nature odhalila děsivá čísla. Podle jejich výpočtů budou do roku 2049 ztráty způsobené změnou klimatu dosahovat astronomických 38 bilionů dolarů ročně. Tato suma mnohonásobně převyšuje odhady nákladů na přechod k uhlíkově neutrální ekonomice.

Nerovnoměrné dopady napříč planetou

Vědci varují, že dopady nebudou rozloženy rovnoměrně. „Škody nacházíme téměř všude, ale nejvíce budou trpět země v tropech, protože ty jsou již nyní teplejší,“ upozorňuje Anders Levermann, jeden z autorů studie. Připomíná tak palčivý problém nerovnosti, kdy chudší státy nesou hlavní břemeno klimatické krize, přestože za ni nesou nejmenší vinu.

Rozdílná míra odpovědnosti vyspělých a rozvojových zemí se stává klíčovým sporným bodem v mezinárodních vyjednáváních. „Země, které jsou za změnu klimatu nejméně zodpovědné, utrpí větší ztráty a mají také nejméně prostředků na to, aby se jejím dopadům přizpůsobily,“ zdůrazňuje Levermann s tím, že tento paradox představuje jeden z nejpalčivějších úkolů pro globální společenství.

Cenové záměny přicházejí

Ekonomické ztráty plynoucí z klimatické krize budou nevyhnutelně narůstat s každým dalším stupněm oteplení. Maximilian Kotz z Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu vysvětluje, že model zohledňuje primárně škody z extrémních teplot a srážek. „Tyto změny mohou ovlivnit řadu oblastí důležitých pro hospodářský růst, jako jsou zemědělské výnosy, produktivita práce nebo infrastruktura,“ upozorňuje vědec.

Sčítají se další hrozby

Bilionové škody jsou přitom pouze odhadem založeným na datech z minulých čtyřiceti let. Autoři studie zdůrazňují, že kalkulace jsou spíše konzervativní. Do budoucna totiž lze očekávat nárůst extrémních jevů jako bouří či lesních požárů, které klimatickou krizi dále prohlubují. „Celosvětové náklady se pravděpodobně ještě zvýší, jakmile se vezmou v úvahu další nákladné extrémy,“ předvídá Kotz.

Neodvratné ztráty a potřeba akce

Ačkoliv svět musí kvůli emisím z minulosti čelit ztrátám nejméně 19 procent příjmů v příštích 26 letech, razantní opatření by mohla zabránit daleko horším scénářům. Bez adekvátní reakce totiž hrozí průměrné roční ekonomické propady až 60 procent do konce století. Vědci proto apelují na rychlá a účinná opatření ke zmírnění klimatické změny jako jediný způsob, jak předejít katastrofickým ztrátám.

Zatímco fakta hovoří jasně, praktická realizace potřebných kroků naráží na mnohé překážky. Jednou z ústředních otázek zůstává, kdo ponese hlavní tíhu finančních nákladů. Méně bohaté země volají po vyšší finanční a technologické podpoře ze strany vyspělého světa. Rozpor v postojích bude zcela jistě předmětem složitých vyjednávání na nadcházejícím klimatickém summitu OSN v listopadu v ázerbájdžánském Baku.

Zdroje info: Autor, https://apnews.com/article/climate-change-damage-economy-income-costly-3e21addee3fe328f38b771645e237ff9, https://www.forbes.com/sites/roberthart/2024/04/17/climate-change-will-cost-global-economy-38-trillion-every-year-within-25-years-scientists-warn/?sh=7c90265e2d44

Náhledové foto: Pixabay