Zmizí obchody na vesnicích? Negativní dopad navýšení minimální mzdy

Po dlouhých dohadech o tom, nakolik by se měla zvýšit minimální mzda se koalice ANO a ČSSD konečně domluvili. Minimální mzda se navýší na částku 14 600 korun, což je o 1 250 korun více, než tomu bylo doposud. Původně se diskutovalo o mnohých jiných částkách – zatímco podnikatelé se navýšení minimální mzdy bránili, odbory tlačily na zvýšení minimální mzdy na 15 000 korun.

Vysoké mzdové náklady mohou být problém

Právě mzdové náklady jsou častokrát nejnáročnější položkou pro malé podnikatele – například pro ty, co provozují malou prodejnu s potravinami na vesnicích. Neustálé navyšování minimální mzdy se tak sice může projevit pozitivně na tom, že prodavačky si vydělají více peněz, otázkou ale je, nakolik je tato situace udržitelná. Jestliže se podnikatelům nevyplatí prodávat se ziskem, pak s největší pravděpodobností podnikat přestanou. A to může znamenat, že lidé už na vesnicích nebudou mít kde nakupovat.

Negativní dopad zvýšení minimální mzdy

Uzavření prodejny na vesnicích se pak neprojeví pozitivně naprosto nikde – koneční spotřebitelé nebudou mít kde nakupovat (například čerstvé pečivo) a prodavačky, kterým byla navýšena mzda, přijdou o práci. Na takovém negativním dopadu se shoduje Asociace českého tradičního obchodu i Hospodářská komora ČR, která navíc upozorňuje na skutečnost, že zvýšení minimální mzdy se nemusí projevit jen jako uzavření prodejny, ale například také zvýšením cen zboží na prodejnách.

Zvyšovat nebo nezvyšovat?

Růst cen i inflace ale na druhou stranu vyžadují růst mzdy zaměstnanců – a to i té minimální. Mluvčí Hospodářské komory ČR Miroslav Diro ale uvádí, že s růstem mzdy by měla růst také produktivita práce. Tak se ale podle něj neděje. Zatímco mzdy rostly tempem kolem 7 %, produktivita práce dosáhla zvýšení pouze 1,6 %. A když neroste produktivita práce, tak české firmy nebudou moci konkurovat zahraničním společnostem, což povede k jejich zániku – a k propouštění.